Analýza zjistila, že do září 2021 bylo viru SARS-CoV-2, jenž způsobuje onemocnění covid-19, vystaveno 800 milionů Afričanů. Oficiální součet případů koronavirové nákazy přitom ke stejnému datu v Africe činil 8,2 milionu.

Skutečné počty nakažených bývají podle WHO obecně vyšší než oficiální čísla, avšak v Africe je tento rozdíl markantnější. V celosvětovém průměru byl podle WHO skutečný počet případů koronaviru 16krát vyšší než počet odhalených infekcí.

Ředitelka africké pobočky WHO Matshidiso Moetiová uvedla, že ačkoliv nemoc prodělalo mnoho obyvatel kontinentu a počty nově hlášených nákaz jsou na ústupu, neznamená to, že Afrika může oznámit vítězství nad covidem-19.

"Riziko, že se objeví smrtelnější varianty, které překonají imunitu získanou při předchozích infekcích, nelze ignorovat," uvedla a vyzvala k posílení testovacích kapacit.

Studie spočívala v syntéze 151 předchozích studií o séroprevalenci v Africe, tedy podílu osob s protilátkami proti SARS-CoV-2 v krvi.

Zjistila, že počet Afričanů, kteří byli vystaveni koronaviru, prudce stoupl mezi červnem 2020, kdy to byla tři procenta, a zářím loňského roku, kdy tento podíl činil 65 procent. Prudký nárůst počtu nakažených byl zaznamenám v souvislosti s variantami koronaviru beta a delta.

Různé studie odhadují, že do září 2021 se koronavirem nakazilo 45 procent světové populace, ale WHO uvedla, že srovnání je obtížné, protože studie pokrývají různá časová období.

Rutinní diagnostické testy v Africe se zaměřují na cestovatele a osoby, které přicházejí do nemocnic s příznaky. Studie séroprevalence tak poskytují data i o bezpříznakových případech, které jinak zůstávají neodhaleny.

Afrika má vyšší podíl bezpříznakových případů koronaviru než jiné části světa. Podíl bezpříznakových případů v Africe podle WHO činil 67 procent. To je částečně dáno tím, že v Africe je méně lidí s rizikovými faktory, jako jsou například cukrovka či vysoký krevní tlak, ale také tím, že má mladší populaci.

Proti covidu-19 bylo dosud v Africe plně naočkováno 209 milionů lidí, tedy asi 16 procent populace.

WHO a další zdravotní organizace se snaží podíl očkovaných zvýšit, ale čelí nízkému zájmu o očkování, což je částečně způsobeno názorem, že očkování je teď méně užitečné vzhledem k tomu, že nyní převládající varianta omikron je méně virulentní.

Podle WHO má smysl se očkovat proti covidu-19 i v případě, že člověk v minulosti nákazu prodělal, jelikož to poskytuje lepší ochranu než imunita, která byla získána pouze na základě předchozí nákazy.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.