"Máme maximální zájem, aby vznikly podmínky pro efektivní dialog, pro co nejrychlejší klid zbraní a nastolení míru," prohlásil Guterres podle agentury TASS při setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. "Situace okolo Ukrajiny se stala katalyzátorem četných problémů, které se v posledních desetiletích hromadily v euroatlantickém prostoru," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Lavrov generálnímu tajemníkovi řekl, že situace na Ukrajině je důsledkem neomezeného rozšiřování Severoatlantické aliance, a ujišťoval, že Rusko má zájem o spolupráci OSN při pomoci civilnímu obyvatelstvu.

"Jsme velice vděčni generálnímu tajemníkovi a jeho týmu za pochopení, že je nezbytné posuzovat situaci na Ukrajině a okolo ní nikoliv izolovaně od procesů a tendencí na světové scéně, které ne vždy odpovídají principům zakotveným v Chartě OSN," prohlásil.

Lavrov tvrdil, že Rusko má zájem na diplomatickém řešení konfliktu prostřednictvím rozhovorů s Ukrajinou, ale na nějaké zprostředkování v rozhovorech je podle něj příliš brzy. Zapochyboval, zda rozhovory dospějí k nějakému výsledku, pokud se Ukrajina bude dále držet své linie. Rusko prý stále čeká na ukrajinskou odpověď na své návrhy, předané před deseti dny, dodal.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Agresi odůvodnilo snahou o "denacifikaci" Ukrajiny. Boje si podle odhadů vyžádaly už desítky tisíc mrtvých, ruským silám se ale nepodařil záměr rychle obsadit metropoli Kyjev.

Guterres má poté z Moskvy přes Polsko zamířit do Kyjeva, kde se má setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten už program cesty generálního tajemníka OSN kritizoval: "Válka je na Ukrajině, v ulicích Moskvy nejsou žádná těla. Bylo by logické jet nejprve na Ukrajinu, podívat se na tamní lidi, na důsledky okupace," uvedl v sobotu ukrajinský prezident.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.