Oba politici uvedli, že spolu rovněž probrali nadcházející české předsednictví EU, Fiala zmínil i poválečnou rekonstrukci Ukrajiny.

"Probrali (jsme) priority českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku," napsal Zelenskyj. Je podle něj důležité, že Ukrajina patří mezi hlavní priority českého předsednictví. Z jeho sdělení nevyplývá, kdy s předsedou české vlády hovořil, konkrétnější nebyl ani Fiala.

"Hovořil jsem s prezidentem Zelenským. Ujistil jsem ho, že Česká republika plně podporuje, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU. Probrali jsme i poválečnou rekonstrukci země a mluvili jsme o prioritách nadcházejícího předsednictví," napsal český premiér.

Ukrajinský prezident přes den na twitteru informoval také o tom, že hovořil i s dalšími představiteli unijních zemí, mimo jiné s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou, šéfem bulharské vlády Kirilem Petkovem nebo belgickým ministerským předsedou Alexanderem De Crooem. Rovněž jim vyjádřil vděčnost za podporu mimo jiné ohledně podpory kandidátského statusu Ukrajiny. O den dříve informoval o podobných telefonátech s dalšími evropskými státníky, včetně hovoru se slovenským premiérem Eduardem Hegerem.

Prezidenti a premiéři evropské sedmadvacítky budou na dvoudenním summitu v Bruselu, který začíná ve čtvrtek, rozhodovat, zda udělit Ukrajině postavení kandidáta na členství v evropském bloku.

Minulý týden přiznání kandidátského statusu Ukrajině a také Moldavsku doporučila Evropská komise. Poté, co se při návštěvě Ukrajiny minulý týden pozitivně vyjádřili vrcholní představitelé Francie, Německa a Itálie, se všeobecně očekává potřebný jednomyslný souhlas.

Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní poté, co 24. února na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska.

Fiala byl jedním z prvních zahraničních vrcholných představitelů, kteří poté přijeli na Ukrajinu a jednali přímo tam se Zelenským. Předseda české vlády se do země vypravil vlakem v polovině března společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a nyní již bývalým šéfem slovinské vlády Janezem Janšou.