Země skupiny G7 chtějí dohnat k odpovědnosti viníky masakru v Buči

"My, ministři zahraničí G7 a vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, co nejpříkřeji odsuzujeme zvěrstva, kterých se dopustily ruské ozbrojené síly v Buči a v několika dalších ukrajinských městech," uvedli šéfové diplomacií ve společném prohlášení, které zveřejnila Británie.

Ministři zahraničí Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska a Spojených států a šéf diplomacie Evropské unie se dnes v Bruselu shodli také na nutnosti uvalování dalších sankcí proti Rusku, dokud Moskva neukončí invazi do sousední země.

Ministři se dále mimo jiné vyslovili pro vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Dnes o tom bude hlasovat Valné shromáždění OSN.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba sdělil, že se dnes s protějšky z G7 setkal a diskutoval s nimi o tom, jak mohou na další úrovni vojensky, ekonomicky a humanitárně pomoci Ukrajině. "Ukrajina navrhuje férový obchod: Svět nám poskytne veškerou podporu, kterou požadujeme; my budeme bojovat a porazíme (ruského vůdce Vladimira) Putina na Ukrajině," napsal Kuleba na twitteru.

Britský premiér Boris Johnson dnes označil útoky ruských sil na civilisty na Ukrajině za systematické vraždění nevinných lidí. "Myslím, že lidé, kteří se podívají na to, co se děje na Ukrajině, vidí, že to je povahou systematické vraždění nevinných," prohlásil Johnson.

V březnu 2014 kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině sedm nejvyspělejších zemí světa ukončilo spolupráci s Ruskem v rámci skupiny G8. Skupina G8 do té doby sdružovala Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Británii, Spojené státy a Rusko. Skupina se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět se mluví o skupině G7.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  G7,  válka na Ukrajině,  Ukrajina Buča