Být malé dítě znamená spoustu zábavy, kdy jsme trávili dny u jídla a spaní bez žádných povinností. Proč si ale nic nepamatujeme z těchto pěkných let? Vědce tento problém několik let trápí, nyní pravděpodobně dokázali najít vhodnou cestu, jak na otázku odpovědět.
Už před více než sto lety světové uznávaný psychoterapeut Sigmund Freud přišel s frází infantilní amnézie, jak se snažil přijít na to, co se děje v mysli malých dětí. A vzhledem k tomu, že se jedná o formativní roky, kdy zažíváme mnoho poprvé, tak si většinu z toho nepamatujeme.
Neexistuje žádná přesná a definitivní odpověď, proč tomu tak je, četné studie ale ukazují, že doba uchování vzpomínek se liší od osoby k osobě i země původu. Právě kulturní rozdíly můžou odhalit tajemství.
Vědci studovali 256 lidí z USA a Číny. Ukázalo se, že lidé z Ameriky mají vzpomínky, které jsou propracovanější a více osobní, zatímco v Číně mají lidi vzpomínky stručnější a věcnější. Průměrně si lidé z USA pamatovali vzpomínky o půl roku dříve.
Existuje ale i teorie, která říká, že jako malé děti jsme nemluvili. A právě jazyk má zajistit strukturu pro organizaci vzpomínek. Hypotézu podporuje i případ Henryho Molaisona, jak informuje server Science Alert.
Zpackaná operace mu poškodila část mozku známou jako hipokampus. Nebyl schopen si vzpomenout na žádné nové události, které se mu staly, ale měl dočasnou krátkodobou paměť a mohl se učit novým dovednostem, přesně jako malé dítě. A právě hipokampus nemají děti plně vyvinutý a nefunguje tak, jako v dospělosti.
Pátrání po odhalení tohoto tajemství pokračuje, ale jak vědci říkají, sběr dat je velmi obtížný, už jen kvůli tomu, že malé děti nedokážou mluvit.
Související
1. března 2025 14:33
26. února 2025 17:41
6. února 2025 14:28
5. února 2025 8:24
1. února 2025 14:10
29. ledna 2025 11:31
