reklama

"Nevíme, kdy budeme mít tento lék, nebo zda ho vůbec budeme mít," upozornila francouzská vědkyně Françoise Barré-Sinoussiová, která v roce 2008 dostala Nobelovu cenu za medicínu za objev viru HIV. "Neznamená to ale, že takový lék nelze vyvinout, chci jen říci, že je nesmírně obtížné jej najít," dodala.

Vědec Sharon Lewin na konferenci uvedl, že další výzkum se musí zaměřit na lepší pochopení toho, kde a proč virus přetrvává a jak ovládnout imunitní reakce k jeho odstranění.

Právě tímto směrem postupovala skupina lékařů z pěti britských univerzit, která předběžně oznámila, že testy nové léčby na prvních 50 pacientech vypadají velmi slibně. U jednoho muže po léčbě totiž nenašli žádné známky viru v těle, a mohl by se tak stát prvním, resp. druhým pacientem na světě, který byl vyléčen z tého nemoci.

Jediný úspěšně vyléčený, nikdo neví jak

Na světě zatím existuje pouze jeden jediný člověk, který se nakazil virem HIV a vyléčil se. Jmenuje se Timothy Ray Brown a bydlí v Berlíně. Nemocí se nakazil v roce 1995 a trpěl jí až do roku 2006 kdy zjistil, že se u něj vyvinula leukémie. Chemoterapie nezabrala, a tak doktorům nezbývalo nic jiného než dát Timotymu transplantaci kostní dřeně a vysadit jeho léky na AIDS.

Když lidé nakažení HIV přestanou brát své léky, nemoc se většinou do několika dní o hodně zhorší. Když však lékaři Timotymu odebrali krev, zjistili, že virus ustoupil a dál se nešíří. Od té doby je Timothy Brown pro odborníky celého světa záhadou.

Jak k jeho vyléčení došlo? Je možné, že chemoterapie Timotymu naprosto zničila celý imunitní systém a transplantace kostní dřeně mu poté nastartovala nový, ve kterém se virus již s nějakého důvodu nešířil. Sami vědci si dodnes nejsou jisti.

Nová metoda na to jde chytře

Nová technika britských vědců na to jde ale úplně jinak. Léčba zahrnuje tři kroky, přičemž v první fázi nasadí lékaři antiretrovirální léky, aby zabránili nakaženým buňkám v těle dalšímu množení. Druhá fáze spočívá v posílení imunitního systému. Tělo jako takové by poté tělo být schopno proti nakaženým buňkám bojovat a samo je ničit. Ve třetí fázi je pacientovi podán lék známý jako vorinostat, který aktivuje spící buňky a napomáhá zničení viru HIV v těle.

Vědci předpokládají, že nová metoda dokáže odstranit všechny stopy viru z těla, včetně spících buněk, tedy nakažených, ale zatím neaktivních. Právě díky nim ale lékaři nyní nedokáží přesně určit, zda lék zabral či nikoliv. To se ukáže až za několik let podle toho, jestli se spící buňky aktivují a zda budou nakažené.

"Bylo by skvělé, kdyby ten lék fungoval," uvedl 44letý pacient, u něhož léčba podle dosadavních zjištění zabrala, pro The Sunday Times. "Můj poslední krevní test byl před pár týdny a v mém těle neexistuje žádný zjistitelný vir. Nicméně musíme čekat, než si budeme moci být stoprocentně jistí," dodal. Mohl by se tak stát druhým vyléčeným pacientem na světě a hlavně přinést naději dalším nakaženým lidem.

Vědci ví, jak zabránit šíření viru

Jeden z největších problémů spojených s šířením viru HIV je také jeho snadná přenositelnost skrze nechráněný pohlavní styk. Vědci v americkém vědeckém časopisu JAMA ale nedávno zveřejnili studii, podle které by mohla kombinace léků toto riziko značně snížit téměř na nulu. 

Alison Rodgerová z Univerzity College London uvádí, že antiretrovirální terapie u pacienta, který je HIV pozitivní, snížila riziko přenosu viru na partnera či partnerku téměř na nulu. "To riziko je extrémně malé – pravděpodobně zanedbatelné," uvedla.

Zatím se toto tvrzení vztahuje pouze na heterosexuální skupiny, pro potvrzení jeho platnosti i pro homosexuální skupiny podle Rodgerové potřebují další data.

Antiretrovirální terapie snižuje množství viru v krvi pacienta. Ačkoliv si vědci byli vědomi faktu, že lidé, kteří terapii podstupují, mají menší riziko přenosu viru na ostatní, jedná se o první studii, která toto potvrzuje u sexuálního styku bez použití kondomu.