reklama

V roce 2006 získala kontrakt od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a nahradit tak americké raketoplány, jejichž provoz skončil v roce 2011. SpaceX tehdy získala na vývoj rakety Falcon 9 částku 278 milionů dolarů. V prosinci 2008 uzavřela s NASA smlouvu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, v jejímž rámci má podniknout minimálně 12 zásobovacích letů k ISS.

V září 2008 vypustila firma SpaceX do vesmíru na raketě Falcon 1 maketu družice RatSat. V červnu 2010 provedla první zkušební start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu kolem Země vynesla maketu modulu Dragon, a 8. prosince 2010 se stala první soukromou firmou, která dopravila vlastními silami vesmírný modul na oběžnou dráhu a zpět.

Jako první soukromá vesmírná loď vynesla 22. května 2012 raketa Falcon 9 z Mysu Canaveral na Floridě na oběžnou dráhu kolem Země modul Dragon, který se 25. května úspěšně spojil s ISS, jako první soukromý modul u tohoto orbitálního komplexu a první americké plavidlo u ISS od vyřazení raketoplánů; 31. května se Dragon vrátil na Zemi. Na první zásobovací misi k ISS vyrazil Dragon v říjnu 2012.

V prosinci 2013 vypustila SpaceX do vesmíru první telekomunikační družici poskytující televizní, internetové a další komunikační služby zákazníkům v Indii, Číně, Vietnamu a dalších asijských zemích. Vypuštění družice SES-8 patřící lucemburské společnosti SES znamenalo vstup SpaceX na lukrativní trh satelitních služeb, jehož hodnota se odhaduje na 190 miliard dolarů ročně.

V prosinci 2015 úspěšně vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu kolem Země 11 malých komunikačních satelitů pro společnost OrbComm. V červnu téhož roku raketa Falcon, která měla na oběžnou dráhu vynést nákladní loď Dragon se zásobami pro ISS, explodovala. Příčinou byl patrně únik hélia. Experti následně strávili opravou problémů několik měsíců a snažili raketu vylepšit.

SpaceX letos plánuje vyslat na oběžnou dráhu 27 raket, což je trojnásobek loňského počtu.

Letos v únoru SpaceX oznámila, že příští rok uskuteční let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali. Půjde o první výpravu do těchto míst od doby, co NASA ukončila mise modulů Apollo před půl stoletím. SpaceX zároveň vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď k přepravě velkého množství lidí a nákladu na Mars s konečným cílem rudou planetu kolonizovat. V úmyslu má létat na Mars každých 26 měsíců, tedy vždy v době jeho nejpříhodnějšího postavení vůči Zemi. Musk loni v září sdělil, že by první lidskou posádku rád vyslal už v roce 2024, ale přiznal, že jde o optimistický časový rozvrh.

Letos v březnu SpaceX jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu. Tento krok má v budoucnosti zlevnit a zrychlit vesmírné lety. První stupeň rakety, který se poprvé vydal do vesmíru loni, po své druhé misi znovu úspěšně přistál na Zemi. Šéf firmy Musk označil počin za revoluční a stanovil další cíl: uskutečnit dva lety se stejnou částí rakety během 24 hodin.

Raketa Falcon 9 je 54 metrů vysoká, má nosnost asi 10 tun (novější verze 13 tun). Ve vývoji je raketa Falcon Heavy, jež má být 70 metrů vysoká, schopná unést až 53 tun nákladu a používat by se mohla i pro dopravu lidí do vesmíru. Modul Dragon je schopen nést 3,3 tuny nákladu; pro lety s lidskou posádkou má kapacitu sedm osob.

SpaceX je jednou ze dvou amerických soukromých společností, které úřadu NASA pomáhají se zásobováním ISS. Druhou je americká společnost Orbital ATK se svojí nákladní lodí Cygnus.