Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci se v tichosti připravují na sluneční superbouři. Může změnit svět

Slunce je krásné a děsivé zároveň
Slunce je krásné a děsivé zároveň
Foto: Pixabay

Ačkoliv je nevidíme, jsou všude kolem nás. Elektrické výboje proudí takřka v každém zařízení a staly se našimi nedílnými pomocníky. Život si dnes bez elektřiny zkrátka už neumíme představit, přesto by ale mohl v následujících letech nastat zvrat. Stačí, aby se vyplnila předpověď vědců o sluneční geomagnetické superbouři, která může vážně ohrozit život na Zemi. Nikdo zatím neví, kdy k ní dojde a jestli vůbec, odborníci ale nechtějí nic ponechat náhodě. Připravují se proto v tichosti na možnou katastrofu.

Vědci rizikový elektromagnetický impuls popisují jako silný výtrysk elektromagnetické energie. Pokud je velmi silný, představuje prý pro Zemi vážnou hrozbu. I v minulosti zažilo lidstvo podobné slunečních superbouře, avšak ještě nikdy nebylo tolik závislé na elektrických technologiích.

Tato sluneční aktivita by totiž mohla narušit elektromagnetické pole Země a to by znamenalo odpojení satelitů, elektřiny, komunikačních služeb či internetu. Situace by podle podle vědců mohla trvat měsíce i roky. Práce na obnově infrastruktury by navíc mohly stát miliardy dolarů.

Solární bouře je erupce magneticky nabitého plazmatu ze Slunce do vesmíru. Objevují se relativně pravidelně a nebývají zpravidla nebezpečné.

V menším množství totiž nijak neublíží, vedou však například k nádherným polárním zářím i v místech, kde je jinak nikdy neuvidíte. Jedna z největších dokumentovaných slunečních bouří přišla v roce 1859. A další v roce 2012 jen těsně minula naši planetu.

Obrovské množství této magnetické energie by podle vědců mělo vážné důsledky. A ačkoliv udávají jen 12 % šanci, že v následujících letech podobná bouře zasáhne zemi, nechtějí nic ponechat náhodě.

Podle magazínu Week se v rámci příprav například mění stárnoucí satelity či transformátory. Vědci také plánují vytvořit stupnici, která by měřila sílu těchto bouří. Varují ale, že se na ochranu nedělá dost. Vlády totiž toto riziko podceňují a zanedbávají.

Jedna z největších slunečních bouří zasáhla Zemi v roce 1859. Do dějin vstoupila jako Carringtonova událost a odehrála se během 10. slunečního cyklu. Bouře byla ve fotosféře pozorována a zaznamenána anglickými astronomy Richardem Christopherem Carringtonem a Richardem Hodgsonem.

Bouře byla místy tak silná, že například ve Skalistých horách probudila zlatokopy, kteří si mysleli, že je ráno. Lidé na severu USA mohli dokonce číst ve světle záře noviny.

Telegrafní systémy po celé Evropě a Severní Americe selhaly. V některých případech byli dokonce operátoři zasaženi elektrickým proudem, na sloupech přeskakovaly výboje a někteří operátoři mohli odesílat a přijímat zprávy, přestože odpojili zdroj energie.

Témata:  Slunce 1 Země 1

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 22:03

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.