Jaderná válka by zničila svět? Jaké by měla skutečné dopady?

Text zveřejněný na serveru National Interest se zabývá tím, kolik životů by si mohl době studené války vyžádat jaderný útok USA na SSSR a útok SSSR na USA. Mizokami se domnívá, že během soustředěného jaderného útoku by se větší část technicky rozvinutého světa vrátila zpět do pravěku. Stovky milionů lidí by zemřely přímo v důsledku útoku, další miliarda nebo více by pak zemřela kvůli ozáření, nemocím a hladomoru v poválečném období.

Poukazuje také na americký jaderný program známý jako Jednotný integrovaný operativní plán (SIOP). První plán připraven v roce 1962 byl znám jako SIOP-62 a byl zveřejněn v roce 2011. Jeho součástí je analýza následků pro SSSR, země Varšavské dohody a Čínu. Dokument také předpokládal vypuknutí nové berlínská krize, podobné té, která se konala v roce 1961, ale která by se stupňovala až k totální válce v západní Evropě.

„Ačkoliv byl scénář války smyšlený, odhady škod po útoku byly velmi reálné. Podle dokumentu by byl výhled pro komunistický blok zemí podrobený plnou vahou americké atomové palebné síly ponurý. Scénáře útoku materiál dělil do dvou kategorií: v prvním případě by byly jaderné síly v neustálé pohotovosti a připraveny zasáhnout Sovětský svaz a jeho spojence; při druhém scénáři by byla použita celá jaderná síla,“ vysvětluje Mizokami.

Podle SIOP existovalo asi 1000 sovětských zařízení, které by mohly být v souvislosti s útokem napadeny. Preventivní útok by měl mířit na 75% těchto objektů. Ve zprávě se uvádí, že 83 až 88 procent všech cílů by bylo zničeno s jistotou 70 procent.

Byl také plánován útok na 199 měst SSSR s počtem obyvatel nad 50 tisíc. Ztráty mezi městským obyvatelstvem by tvořily 56 %, zemřelo by tak celkem 37 % veškerého obyvatelstva SSSR. V Číně měl být proveden útok na 49 měst, při kterém by zemřelo 41 % městského obyvatelstva a 10 % veškerého obyvatelstva. Ve východní Evropě by útok mířil jen na čistě vojenské cíle a zemřelo by asi 1,378,000 lidí.

Mnohem horší byl ale byl druhý scénář zahrnující totální útok. Při něm by mohlo být zničeno 295 měst, zůstalo by jen pět měst s počtem obyvatel vyšším než 50 tisíc. Zahynulo by 72 % městského obyvatelstva a 54 % všech obyvatel – zemřelo by tedy asi 108 milionů lidí z celkového počtu 217 milionů obyvatel.

V Číně by mohl útok zasáhnout 78 měst a zabít 53 procent městského obyvatelstva a 16 procent celkové populace. Ve Východní Evropě by se počet obětí vyšplhal přes 4 miliony. Celkem by tedy soustředěný jaderný útok USA proti SSSR, Číně a jejich spojencům v roce 1962 připravil o život 335 milionů lidí za 72 hodin.

Počet amerických obětí zpráva SIOP neuvádí, ale podle materiálů Pentagonu z roku 1978 by v případě sovětského útoku proti americkým jaderným silám, jiným vojenským cílům, ekonomickým cílům mohlo zemřít šedesát a osmdesát osm milionů Američanů. Pokud by USA byly před útokem předem informovány a stihly evakuovat velká města a průmyslové oblasti, mohl by se počet mrtvých snížit na 47 až 51 milionů.  „USA by tak ztratily mnohem méně lidí než SSSR," zdůrazňuje autor.

Mizokami uvádí, že se tento rozdíl dá vysvětlit větším arzenálem amerických jaderných zbraní v 60. letech minulého století a také tím, že sovětské jaderné síly byly umístěny většinou na bombardérech a základny bombardérů se nacházely blízko hustě obydlených územ. Na druhou stranu sovětský útok by do značné míry zasáhl základny s mezikontinentálními balistickými raketami a základny bombardérů v nepříliš hustě osídlené oblastí na americkém středozápadě, a k tomu hrst podmořských základen na obou pobřežích.

Autor však poukazuje, že tyto projekce nevypráví celý příběh, protože modelují okamžité účinky jaderného útoku. Dlouhodobé problémy by však pravděpodobně zabily více lidí než samotný útok. Zničení měst by dolehlo třeba na miliony zraněných, kteří by mohli se zdravotní péčí snadno přežít. Zbytky vlád zasažených zemí by pak měly problém udržet pořádek tváří v tvář ubývajícím zásobám potravin a energií, krajina by byla kontaminovaná, šířily by se nemoci a ostatní státy by zaplavili uprchlíci. „Za dvanáct měsíců, v závislosti na závažnosti útoku, by se počet úmrtí mohl zdvojnásobit,“ píše Mizokami.

„Zatímco hrozba jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem skončila, Spojené státy nyní ale čelí vyhlídkám na podobnou válku s Ruskem nebo Čínou. Účinky jaderné války v jedenadvacátém století by byly neméně závažné. Kroky k odvrácení jaderné války jsou ale stejné, jako byly v době studené války - kontrola zbraní, opatření, vedoucí k budování důvěry z obou stran a deeskalace napětí,“ dodává autor.

Témata:  jaderné zbraně,  USA,  Sovětský svaz