Rusko jako světová velmoc? Za pokroky vděčí jednomu muži

Určit vítěze vesmírných závodů je těžší, než se zdá. Rusko poprvé vyslalo člověka do vesmíru, Američané zase poprvé přistáli na Měsíci. Zatímco ale Spojené státy vděčí za svou roli v dobývání vesmíru dlouhým rokům příprav a technické vyspělosti, v případě Ruska, či spíše Sovětského svazu, stál za vesmírným programem jeden jediný muž ukrajinského původu.

Bez ukrajinského rodáka Serhije Koroljova, který se narodil roku 1907 v ukrajinském Žytomyru, by Sovětský svaz nejspíše v kosmických závodech s Američany nedosáhl tolika úspěchů. Právě nadanému konstruktérovi, který strávil několik let v gulagu a později byl dlouho znám jen jako anonymní "hlavní konstruktér," vděčil SSSR za první umělou družici, prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina nebo první ženu v kosmu, Valentinu Těreškovovou.

Koroljov, jenž vyrůstal bez otce, se pro aeronautiku nadchnul už jako chlapec a vlastní pílí se vypracoval mezi uznávané letecké odborníky. Zabýval se ale i raketami a ve 30. letech zaujal maršála Michaila Tuchačevského.

Po vojevůdcově popravě se ale ocitl v hledáčku obávané tajné služby NKVD i Koroljov a z lágru na Dálném východě se dostal až po napadení Sovětského svazu nacisty v roce 1941. Koroljov, Tupolev a další mohli opět začít pracovat v tajných vězeňských pracovištích, z nichž vyšly třeba kaťuše.

Koroljovova hvězda začala stoupat po válce, kdy se seznámil s německou raketovou technikou, na které v té době ostatně stavěli i Američané. Během několika let se Serhij (sám se psal po ruském způsobu Sergej) Koroljov stal jedním z nejvlivnějších a současně "nejutajenějších" mužů bývalého impéria, který řídil výzkum a výrobu balistických i kosmických raket. Koroljovovo jméno ale bylo tajeno až do jeho smrti v lednu 1966. Konstruktérovo úmrtí výrazně přispělo k tomu, že SSSR prohrál závod o Měsíc.

Témata:  Rusko,  USA,  vesmir,  Sovětský svaz