Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Umíme ve vesmíru vytvořit gravitaci?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V každém druhém sci-fi filmu jste mohli vidět na vesmírných lodích umělou gravitaci. Hlavní hrdinové tam přece nebudou dvě hodiny jen tak poletovat. Je však taková věc skutečně možná i v realitě? A pokud ano, jakými způsoby by toho lidstvo mohlo dosáhnout?

Umělá gravitace není dobrá jen pro účely zápletky sci-fi filmů a novel. Pokud by lidstvo něco takového skutečně dokázalo, výrazně by pomohlo astronautům i například budoucím vesmírným kolonizátorům. Dlouhodobé fungování ve stavu beztíže totiž může způsobit vážné zdravotní komplikace - ochabování svalů, snižování hustoty kostí, narušení imunity nebo nespavost. A to je jen několik z nich.

Pokud bychom dokázali vyvinou systémy generující umělou gravitaci, teoreticky bychom mohli prodloužit lidský pobyt ve vesmíru na neomezenou dobu. V tomto případě pomíjíme faktory jako nedostatek jídla, vody a sociální interakce. Předešli bychom však zdravotním problémům, které nulová gravitace lidskému tělu působí.

Ať už na stříbrném plátně nebo v televizi jsme mohli vidět mnoho vědeckofantastických řešení. Mezi obecně akceptované možnosti patří například rotace či magnetismus. Pojďme se teď na různorodá řešení podívat zblízka.

Rotační řešení

Zřejmě nejpopulárnější řešení uváděné v představách o naší budoucnosti ve vesmíru. Řešení navrhuje použít točící se válec, anuloid či kouli. Tato rotace by měla simulovat efekty gravitace, které by jinak přirozeně poskytovaly masivní objekty, jako jsou třeba planety. Rotací vygenerovaná síla by "přišpendlila" astronauty k podlaze. Pro porovnání, podobnou sílu je možné cítit třeba v zábavních parcích na různých vysokorychlostních atrakcích. 

Dosáhnout zemské gravitace však není tak jednoduché. Potřebovali bychom na to poloměr 56 metrů, který by se otočil za 15 vteřin. Pro otočku za 30 sekund, by byl potřeba poloměr 224 metrů. Vzhledem k obtížnosti doručování materiálů do vesmíru je dosažení něčeho takového zatím jen těžko představitelné. 

Lineární akcelerace

Tento nápad je v principu podobný rotačnímu řešení. Pokud bychom dokázali produkovat dostatečnou konstantní akceleraci v rovné linii, i v tomto případě by to posádku přibilo k zemi. Jde o jedno z nejlepších možných k řešení na simulaci zemské gravitace. Při podobné rychlosti bychom se navíc po naší sluneční soustavě byli schopní pohybovat slušnou rychlostí - cesta na Mars by byla otázkou několika dnů.

Magnetismus

Jedním z potenciálních řešení jsou i magnety. Výzkumníci už dokázali pomocí silných magnetických polí levitovat myš. Jejich experimenty také dokázali zhruba simulovat zemskou atmosféru. Takové magnety však pro své fungování vyžadují velmi drahé chlazení, to aby zůstali supravodivé. Proti jejich okamžitému využití hovoří také energetická náročnost a zatím neotestovaný vliv magnetických polí na lidský organismus. 

Hypotetické generátory gravitace

Vědeckofantastická krabička s tlačítkem, která by prostře generovala gravitaci, zatím v současné době nikoho nenapadla. Lidstvo nezná jiné metody generování gravitace, než masu a akceleraci. Teorie strun však předpokládá, že gravitace a elektromagnetismus by mohly být sjednocené ve skrytých dimenzích.

Dále existuje teorie o existenci dosud neobjevených částic, kterým se pracovně říká "gravitony". Jejich manipulací by snad takového kýženého stroje bylo možné dosáhnout.

Témata:  fyzika vesmir lidé

Související

Aktuálně se děje

5. dubna 2026 21:55

Velikonoce letos mají dvě tváře. Z úst papeže Lva byla cítit láska i varování

Letošní Velikonoce, svátky jara a naděje, se nesou v neobvyklém duchu. Zatímco příroda se probouzí k životu a rodiny se scházejí u tradičně prostřených stolů, nad sváteční atmosférou se vznáší stín globálního napětí a nečekaných událostí. Je to čas, kdy se hluboké lidské city střetávají s varovnými signály z okolního světa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Posádka lodi Orion poslala na Zemi první snímky z vesmíru

Houstone, máme problém. Astronautům na lodi Orion nefunguje záchod za půl miliardy, opět

Zatímco se čtveřice astronautů mise Artemis II blíží k historickému obletu Měsíce, musí na palubě lodi Orion řešit nečekaně pozemský problém. Moderní toaletní systém, jehož vývoj trval šest let a stál 23 milionů dolarů (přibližně 540 milionů korun), se potýká s opakovanými poruchami. Astronautka Christina Kochová v sobotu nahlásila řídicímu středisku v Houstonu, že se z toalety šíří záhadný zápach spáleniny.