Charles Darwin přišel s podobnou teorií již v 19. století, ale oceán byl pro mnohé vědci přijatelnější variantou. Již před několika lety ruští vědci přišli s provokativní myšlenkou, že mořská voda byla až příliš slaná na to, aby v ní mohly první “živí tvorové” syntetizovat proteiny. Nyní američtí výzkumníci podpořili tuto teorií i detailním modelem události.
I tak však zůstává v podezření, že život skutečně dorazil z vesmíru. Právě náraz meteoritu přibližně před 4,5 miliardami let je naprosto nezbytný pro vytvoření prvních buněk. První známky "života" však neexistovaly v žádném vysněném ráji. Atmosféra byla plná plynů po vulkanických erupcí a pevnina holá a suchá. Země tehdy nebyla chráněná ani ozónovou vrstvou, ultrafialové záření tak ohrožovalo vše na planetě. Připočtěte si k tomu ještě neustálé "bombardování" meteority a získáte pravděpodobný obraz krajiny, ve které se rodily první buňky.
Podle vědců to však byla v podstatě náhoda, že život opravdu vznikl. "Ve hře bylo tolik věcí a rozdílných vlivů, že ty formy mohly jít úplně jiným směrem," řekl profesor Ralph Pudritz, který na výzkumu pracoval s týmem rozličných vědeckých pracovníků. Podíleli se na tom astrofyzikové, geologové, chemici i biologové. Podle nich také za vznikem stojí ribonukleová kyselina neboli RNA, která je všudypřítomná v živých buňkách, má schopnost ukládat genetickou informaci a katalyzovat vlastní replikaci.
