Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak vznikl život na Zemi? Vděčíme za něj malému rybníku

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.nasa.gov

Lidi odjakživa zajímalo, zda jsme ve vesmíru sami, ale snad ještě intenzivněji pátrají po původu života na Zemi. Všeobecně se má za to, že život vzešel z vody, konkrétně oceánu. Jenže nová studie publikovaná ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států tyto teorie vyvrací. Podle nich za existenci vděčíme meteoritu, který spadl do rybníčku s teplejší sladkou vodou.

Charles Darwin přišel s podobnou teorií již v 19. století, ale oceán byl pro mnohé vědci přijatelnější variantou. Již před několika lety ruští vědci přišli s provokativní myšlenkou, že mořská voda byla až příliš slaná na to, aby v ní mohly první “živí tvorové” syntetizovat proteiny. Nyní američtí výzkumníci podpořili tuto teorií i detailním modelem události.

I tak však zůstává v podezření, že život skutečně dorazil z vesmíru. Právě náraz meteoritu přibližně před 4,5 miliardami let je naprosto nezbytný pro vytvoření prvních buněk. První známky "života" však neexistovaly v žádném vysněném ráji. Atmosféra byla plná plynů po vulkanických erupcí a pevnina holá a suchá. Země tehdy nebyla chráněná ani ozónovou vrstvou, ultrafialové záření tak ohrožovalo vše na planetě. Připočtěte si k tomu ještě neustálé "bombardování" meteority a získáte pravděpodobný obraz krajiny, ve které se rodily první buňky.

Podle vědců to však byla v podstatě náhoda, že život opravdu vznikl. "Ve hře bylo tolik věcí a rozdílných vlivů, že ty formy mohly jít úplně jiným směrem," řekl profesor Ralph Pudritz, který na výzkumu pracoval s týmem rozličných vědeckých pracovníků. Podíleli se na tom astrofyzikové, geologové, chemici i biologové. Podle nich také za vznikem stojí ribonukleová kyselina neboli RNA, která je všudypřítomná v živých buňkách, má schopnost ukládat genetickou informaci a katalyzovat vlastní replikaci.

Témata:  život Země 1 výzkum

Související

Aktuálně se děje

19. května 2025 15:01

Tragédie zasáhla ČHMÚ i ČT. Zemřel meteorolog Jan Šrámek (†48)

Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.