Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po čtyřech letech se vyřešila záhada obřích mraků na Marsu

Mars, ilustrační foto Fotogalerie +2
Mars, ilustrační foto
Foto: www.nasa.gov

Paříž - Záhadné velké mraky v atmosféře Marsu, které šly několikrát vidět mají konečně po více než čtyřech letech vysvětlení. Za vše pravděpodobně může kosmické počasí.

Neobvyklé mraky na Marsu hlásili nejprve amatérští astronomové už v roce 2012. Mraky byly ve výšce 200 až 250 kilometrů, což je úplně něco jiného, než se doposud na rudé planetě pozorovalo.

U toho byl ale problém, že pokud by to byly oblaka, tak by v takové výšce nemohly být vidět, protože Mars má řídkou atmosféru. Bohužel družice, která obíhá Mars nebyla v roce 2012 ve správné poloze, aby se na oblaka mohli vědci podívat z blízka.

Vědci ale našli důkaz, že ve stejné době, kdy se oblaka ukázala, tak ze slunce dopadlo na planetu velké množství žhavých plynů z fotosféry Slunce. Díky tomu došlo k úniku plazmy z atmosféry, informovala Evropská vesmírná agentura.

"Bohužel ale nejsme schopni vidět žádné náznaky v ionosféře, takže přesně nemůžeme říci, že to způsobilo obrovský mrak nad Marsem, časově by to ale sedělo," řekl David Andrews, vedoucí výzkumník.

Témata:  Mars 1 ESA

Související

Aktuálně se děje

4. května 2026 12:27

Astronaut Svoboda dokončil základní výcvik. Česká mise na ISS vstupuje do další fáze

Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

OBRAZEM: Úchvatné fotky, jaké lidstvo ještě nevidělo. Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové snímky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.