reklama
Partyšová promluvila o Koktovi ve Štikách. Nechápu, proč to vůbec dělá! - anotační obrázek
Partyšová promluvila o Koktovi ve Štikách. Nechápu, proč to…

Závěry vychází z fotografií a videí pořízených za uplynulých třicet let dálkově ovládanými hlubokomořskými přístroji v rámci projektu japonských oceánografů, který mapuje přítomnost odpadu v hlubinách oceánů. Materiály zachycené při tisících ponorů byly zpřístupněny k veřejnému užití loni na jaře.

"Z 5010 ponorů v databázi bylo zaznamenáno 3425 člověkem vyrobených předmětů. Přes 33 procent odpadu tvořily makroplasty, z nichž 89 procent byly výrobky určené na jedno použití, a tyto poměry v hloubkách větších než 6000 metrů ještě narostly na 52, resp. 92 procent. Hloubkovým rekordem byla plastová taška v 10.898 metrech pod hladinou v Mariánském příkopě," uvádějí autoři výzkumu.

Data podle vědců ukazují, že dopad suchozemských aktivit člověka už se rozšířil i do nejtemnějších hlubin oceánu v oblastech vzdálených více než 1000 kilometrů od pevniny. Také se zjistilo, že kusy plastů běžně přicházejí do kontaktu s mořskými organismy, když se například namotávají na živočichy. Hlubokomořské organismy se nacházely na 17 procentech záběrů plovoucího plastového odpadu.

Jedinou efektivní možností, jak zabránit dalšímu ohrožení ekosystémů v mořských hlubinách podle autorů zmiňovaného výzkumu regulace výroby jednorázových plastových produktů a omezení jejich proudění na otevřené moře. National Geographic v této souvislosti cituje studii z roku 2017, která zjistila, že většinu plastového odpadu do moří a oceánů přináší desítka řek protékajících hustě zalidněnými regiony.

– Globe24.cz / ČTK

0 komentářů Napište svůj názor

reklama