"Provedli jsme přesnější výpočty a z nich vyvozujeme dvě věci: Ano, vesmír zřejmě zkolabuje a tento kolaps je více pravděpodobný, než předchozí výpočty naznačovaly," oznámil doktorand Jens Krog podle serveru news.com.au.
Vědci prý dokázali, že posun ve vesmírných silách způsobí, že veškeré částice získají extrémní hmotnost. Tento proces nazývají "fází přeměny". Váhá částic povede k tomu, že se vše smrskne do jedná malé ohromně horké, těžké, malé koule.
Podle teorie by daný proces mohla odstartovat subatomární částice nazývaná Higgsův boson. Ta může kdykoliv a kdekoliv ve vesmíru vytvořit bublinu, která začne expandovat rychlostí světla do celého kosmického prostoru. Veškeré částice uvnitř začnou nabývat extrémní hmotnosti a začnou se seskupovat do center superhmoty.
"Tento kolaps možná právě teď někde ve vesmíru začíná a požírá vše, co mu stojí v cestě...nebo také může nastat daleko odsud za miliardy let," tvrdí vědci. Zároveň dodávají, že za stavu, kdy ve vesmíru stále existují lidstvu neznámé částice, jsou dosavadní prognózy pouhou teorií, která může být v budoucnu přehodnocena.
Higgsův boson byla nejhledanější částice současnosti a byl kvůli němu postaven nejdražší vědecký experiment všech dob, Velký hadronový urychlovač. Před možností, že by tato částice mohla zničit svět, soustavně varuje například známý britský fyzik Stephen Hawking.
Higgsův boson je prakticky vzato částice, která narušuje elektroslabou symetrii a je zodpovědná za existenci hmotnosti. Hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
