Facebook a další fimy podle ní potřebují přísnější dohled, který mohou jako první zavést právě evropské země.

Unijní státy budou v příštím roce s europoslanci vyjednávat o podrobnostech normy o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), kterou loni v prosinci navrhla Evropská komise. Nařízení má mimo jiné zavést povinnost odstraňovat nelegální příspěvky a ztížit šíření dezinformací či zneužívání osobních dat.

"Formulace toho zákona ale musí být rázná a jeho zavádění do praxe konzistentní. Jinak promarníme příležitost na budoucí smíření technologií a demokracie," řekla v debatě se členy výboru pro vnitřní trh Evropského parlamentu Haugenová, která před měsícem vypovídala o praktikách Facebooku před americkým Kongresem. Její odhalení rozpoutala patrně největší krizi v historii Facebooku.

Podle řady politiků je návrh unijní normy nedůsledný například v regulaci personalizované inzerce, která přináší internetovým firmám zásadní část zisků. Někteří volají po jejím úplném zákazu, což však komise s ohledem na možné ohrožení existence menších firem odmítá.

Haugenová europoslance varovala, že norma by sice na jedné straně měla stanovit přísný dohled, na druhé straně však nezbavovat platformy možnosti zasahovat do příspěvků z médií zobrazovaných na jejich stránkách. "Každá moderní dezinformační kampaň zneužívá mediální kanály na digitálních platformách... Pokud DSA zakáže platformám na tyto problémy reagovat, riskujeme nabourání účinnosti toho zákona. Můžeme na tom být popravdě ještě hůř, než dnes," podotkla Haugenová.

Dokumenty zveřejněné touto informátorkou ukázaly, že firma věděla o různých problémech s dezinformacemi či nenávistnými projevy na síti, často ale proti nim nezasáhla. Podle šéfa firmy Marka Zuckerberga není pravda, že by společnost upřednostňovala zisk před bezpečím uživatelů, jak tvrdí Haugenová. Facebook, který koncem října oznámil své přejmenování na Meta Platforms, minulý týden uvedl, že vypne systém rozpoznávání obličejů, který automaticky identifikuje uživatele na fotografiích a videích.