Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Novinářům dnes řekl, že spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců zmíněných podniků. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.
Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to dnes uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters.
Vláda dnes zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedla Schillerová. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.
Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně.
Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Daňový balíček, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, zůstává v platnosti. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.
Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se dnes dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění.
Dnes končí termín pro zaplacení daně z nemovitých věcí. Upozornila na to finanční správa na twitteru. Pokud je daň vyšší než 5000 Kč, je možné ji zaplatit ve dvou splátkách. Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Termín pro jeho odevzdání byl letos kvůli pandemii prodloužen do 1. dubna.
Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem.
Finanční úřady loni získaly 8,8 miliardy korun z 25,5 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků ve srovnání s předchozím rokem kvůli dopadům pandemie klesla. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství.
Německo a Francie dnes přivítaly slib americké ministryně financí Janet Yellenové spolupracovat na globální minimální sazbě firemní daně. Podle nich to znamená, že nová daňová dohoda mezi více než 140 zeměmi je nyní možná.
Vláda dnes o měsíc prodloužila termín pro podání daňového přiznání. V papírové podobě ho bude možné podat do 3. května, v elektronické verzi pak až do 1. června. Na twitteru to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Finanční správa dnes spustila v rámci portálu Moje daně on-line služby finančních úřadů pro veřejnost. Portál nabídne on-line komunikaci s finančním úřadem bez nutnosti fyzické přítomnosti. Systém je podobný internetovému bankovnictví.
Dnes je poslední den, kdy je možné zaplatit zálohu na paušální daň za měsíc leden a únor. K paušální dani, která je od letoška novinkou, se přihlásilo zhruba 71.000 podnikatelů. Pro letošní rok paušální daň činí 5469 korun za měsíc, z toho 2976 Kč činí platba na důchodové pojištění, 2393 Kč na zdravotní pojištění a 100 korun záloha na daň.
Ministerstvo financí v novele letošního státního rozpočtu čeká pokles daňových příjmů o 99,6 miliardy korun proti původně očekávanému výběru. Hlavní podíl na tom má schválený daňový balíček, který připraví státní rozpočet o 87,7 miliardy korun.
Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber (1,8 bilionu Kč) ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.
Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Sněmovny Radkovi Vondráčkovi (ANO). ČTK to potvrdili mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a mluvčí předsedy Sněmovny Barbora Štenglová.
Nejvýznamnějšími změnami v daních bude příští rok zrušení superhrubé mzdy používané od roku 2008, zavedení dvou sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent a zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň bude zaveden stravenkový paušál jako alternativa k stravenkám a podnikatelé budou moci využít paušální daň. Změní se rovněž daňový řád, který například automaticky prodlužuje základní tříměsíční lhůtu na podání daňového přiznání na čtyři měsíce, pokud přiznání podá poplatník elektronicky.
Sněmovna dnes stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140.000 korun měsíčně. Sněmovna dnes také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.
Vládní daňový balíček se snížením daně z příjmů zaměstnanců a zvýšením základní slevy na poplatníka u prezidenta Miloše Zemana nenarazí, byť je kritický i k jeho senátní verzi. Zeman v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS oznámil, že zákon sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Bude tedy platit, ovšem až někdy v první polovině ledna, a podnikatelům proto mohou nastat podle některých ohlasů potíže.
Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Horní komora také rozhodla o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má podle Senátu zvýšit z dosavadních 24.840 korun ročně na 27.840 Kč v příštím roce a na 30.840 Kč v roce 2022. O úpravách, s nimiž ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) souhlasila, nyní rozhodne Sněmovna.
Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na menstruační pomůcky. Vložky, tampony a další pomůcky by se měly podle návrhu posunout ze základní sazby DPH 21 procent do druhé snížené sazby deset procent. Tato sazba nyní platí třeba na léky či dětskou výživu. Ministerstvo odhaduje náklady na snížení DPH pro menstruační pomůcky na 300 milionů korun.
23. listopadu 2024 22:06
23. listopadu 2024 21:03
Mezi dnešní hvězdné oslavence patří Heidi Janků, která v sobotu slaví 62. narozeniny. Šedesátku už má tedy za sebou, což by se u mnoha žen projevilo v jejich šatníku. I populární zpěvačka si vyslechla nějaké výhrady. Postavila se k nim ale po svém.
Zdroj: Jiří Hrubý
Hnutí ANO požaduje odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z čela Poslanecké sněmovny a plánuje kvůli tomu podle informací České televize iniciovat mimořádnou schůzi. Zatímco Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, že Pekarová Adamová ve své roli selhala, sama šéfka TOP 09 dává jasně najevo, že se své funkce nehodlá vzdát bez boje.
