MF navrhlo zvýšit limit pro paušální daň a prodloužit zrychlené odpisy majetku

Paušální daň je určená pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Vláda Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení závazek zvýšit limit pro rozšíření paušální daně také o podnikatele s obratem až dva miliony korun. Usilovala o to i předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).

"Navrhované změny mají jednoho společného jmenovatele a tím je zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Pro letošek paušální daň pro drobné podnikatele vychází na 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. MF odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60.000 drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82.300 živnostníků.

"Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu, díky čemuž se můžete dostat do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou," uvedl Stanjura.

Podle MF zároveň rozšíření daně sníží ročně příjmy na úrovni veřejných rozpočtů o zhruba 600 milionů korun, tedy zhruba 500 milionů u státního rozpočtu. Zvýšení limitu u DPH pak bude podle MF znamenat výpadek u výnosu DPH. Maximální výpadek na výnosu DPH kvůli zvýšení ročního limitu pak MF odhaduje na zhruba deset miliard korun u veřejných rozpočtů. To znamená maximálně 6,4 miliardy korun v případě státního rozpočtu, 2,6 miliardy v případě rozpočtu obcí a jedna miliarda u rozpočtu krajů.

MF v této souvislosti upozornilo na to, že aktuální limit pro plátcovství DPH odpovídá 35.000 eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let členství nezměnil. Samotná EU přitom navrhuje zvýšení limitu až na 85.000 eur od roku 2025. "ČR nicméně požádala o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na dva miliony korun už před účinností této směrnice. Předpokládáme, že žádost bude ČR na úrovni EU schválena nejpozději letos v červnu," uvedl úřad.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je návrh ministerstva na navýšení limitu plátcovství DPH správný a jeho prosazení by pomohlo zvláště právě OSVČ a živnostníkům. 

"Žádoucí je rovněž navýšení limitu pro vsup do režimu paušální daně, na stejnou částku. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat 'papírování'. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání," dodal Kovanda.

MF navrhlo prodloužit zrychlené odpisy majetku o další dva roky

Zrychlené odpisy majetku by mohli podnikatelé a firmy provádět i letos a příští rok. Ministerstvo financí (MF) v daňovém balíčku, který mimo jiné zvyšuje limit pro paušální daň, navrhlo jejich prodloužení. Zrychlené odpisy přijala už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) pro roky 2020 a 2021 jako pomoc podnikatelům s dopady pandemie.

Nadále tedy bude podle MF možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců místo standardních tří let. Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bude možné odepsat bez přerušení za 24 měsíců, a to místo standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až 60 procent ceny.

Odpisy znamenají finanční vyjádření opotřebení majetku za dobu jeho používání. Dlouhodobý majetek se podle zákona dělí do šesti odpisových skupin, které mají předepsanou dobu používání. Ta se pohybuje od tří do 50 let. Do účetnictví se tak dostávají odpisy ve formě nákladů.

V souvislosti se zrychlením odpisů MF čeká příští rok snížení příjmů veřejných rozpočtů o 6,3 miliardy korun, tedy o 4,1 miliardy v případě státního rozpočtu a o 2,2 miliardy korun v případě krajů a obcí. V roce 2024 pak dopad MF vyčíslilo na úrovni veřejných financí na devět miliard korun. "V delším období je nicméně opatření pro veřejné rozpočty neutrální, neboť se jedná pouze o jiné rozložení odpisů v čase," uvedlo MF.

Další změnou, kterou úřad navrhl, je zpětně osvobodit bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce. Jde o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995 až 2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, u kterých se obec zavázala bezúplatně nebo za jednu korunu zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo.

"S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení," uvedlo MF.

Dále MF také navrhlo snížit pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení pro živnostníky a s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a prodloužit lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce.

V novele daňového řádu pak MF reaguje rozšíření okruhu osob, kterým bude od ledna 2023 datová schránka automaticky zřízena ze zákona. "Od příštího roku by tak byli nuceni podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší," dodalo ministerstvo.

Témata:  daně,  Ministerstvo financí České republiky