Zavedení nového systému zdanění nemovitostí by mohlo každoročně přinést do státního rozpočtu až 15,5 miliardy korun. Vyplývá to ze studie výzkumné organizace PAQ Research, která navrhuje upravit výpočet daně s ohledem na lukrativnost dané lokality a počet vlastněných nemovitostí.
Návrh by zasáhl především bohatší majitele více nemovitostí či těch umístěných ve vysoce ceněných oblastech. Opatření má podporu u některých vládních politiků, zejména z KDU-ČSL, ale čelí odporu opozice i částečně rozdělené odborné veřejnosti.
Autoři studie upozorňují, že Česká republika dlouhodobě vybírá na dani z nemovitostí velmi málo ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Zatímco průměr Evropské unie činí 2,5 % z celkových daňových příjmů, v Česku tento podíl dosahuje pouhých 0,7 %. I země jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko mají vyšší výnosy z této daně, zatímco méně zatěžují zaměstnaneckou práci.
„Zdanění nemovitostí má nižší negativní dopad na ekonomiku než zdanění práce. Vytvoření vyváženější kombinace obou typů daní by mohlo zlepšit rozpočtovou situaci a zároveň snížit daňové zatížení práce,“ uvádí zpráva PAQ Research. Autoři zdůrazňují, že jejich návrh by pomohl zejména nízkopříjmovým skupinám – až 68 % domácností zaměstnanců s nižším příjmem by podle nich na změně vydělalo.
Podle modelových výpočtů by se průměrná daň z nemovitosti zvýšila ze současných 1 675 korun na 2 972 korun. Nejchudší pětina domácností by si připlatila přibližně 433 korun, zatímco ta nejbohatší by platila o 2 309 korun více. V praxi by se tak změna nedotkla nejvíce těch, kdo vlastní jediný byt – právě pro ty by daň mohla naopak mírně klesnout díky slevě na poplatníka. Vyšší náklady by nesli hlavně majitelé cenných nemovitostí a rozsáhlých pozemků.
Témata: daně, daň z nemovitosti
Související
29. dubna 2026 11:30
19. dubna 2026 21:48
12. března 2026 13:30
