Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.
Koalice se bude radit, zda podpoří návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy na snížení sazby daně z hazardu u loterií z nynějších 35 procent na 23 procent. ČTK to dnes řekl předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Lidovci podle něj snížení sazby nakloněni nejsou. Koaliční Piráti Bendův nynější návrh nepodpoří, ale budou ochotni o sazbách jednat v příštím roce.
e Sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh. Piráti chtějí snížit ministrem navrhovanou sazbu daně 60 procent na 40 procent a chtějí, aby platila již za letošní rok.
Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku. V tiskovém prohlášení to dnes uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023.
Opoziční hnutí ANO chce chaos kolem daně z neočekávaných zisků probrat na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud v úterý neprojde mimořádný bod na jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Novinářům to po dnešním jednání stínové vlády ANO řekla bývalá ministryně financí a šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Středeční zmatky připsal premiér Petr Fiala (ODS) špatné komunikaci. Trvá na tom, že koalice má oznamovat až závěry jednání.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to dnes řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Případné zdanění mimořádných zisků v některých odvětvích není "předurčeno ke zrušení" v případě, že se bude v souladu s plány koaličních politiků vztahovat i na letošní rok. ČTK to dnes sdělil ústavní právník Jan Kysela, s jehož závěry se na dotaz ČTK ztotožnil i ústavní právník Jan Wintr.
Zavedení daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) zhorší předvídatelnost daňového systému v Česku a firmy na to mohou reagovat přirážkou ve svých cenách. Dnes to v tiskové zprávě uvedla Hospodářská komora ČR. Komora proto žádá vládu, aby tuto daň vůbec nezaváděla, resp. alespoň snížila sazbu z plánovaných 60 procent na 30 procent.
Stát by mohl získat až 15 miliard korun ročně díky novému zdanění návykových látek a efektivnějšímu výběru. Do prevence a léčby závislostí by pak měla místo dosavadních asi 300 milionů korun plynout miliarda.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Současná nižší sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku. Prodloužení úlevy o 1,50 koruny z litru, jež měla končit k říjnu, dnes schválil Senát. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců.
Návrh Pirátské strany na snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u ovoce a zeleniny kvůli vysoké inflaci považují někteří obchodníci za vhodný. Mohlo by to podle nich podpořit nákupy zdravých potravin, znamenalo by to tedy i větší odbyt pro české farmáře
Sněmovní rozpočtový výbor doporučil schválit vládní návrh, který prodlužuje snížení sazby spotřební daně z nafty do konce příštího roku. Podle platného zákona by jinak snížená sazba skončila ke konci září. Daňová úleva u nafty představuje 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřební dani má Sněmovna schvalovat v pátek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes nepředloží vládě návrh daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax. Důvodem je to, že se u této daně chystá evropské řešení, které je přísnější než to, které připravuje česká vláda. Například počítá se zdaněním zisků už za letošní rok.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se dnes s hejtmany shodl na tom, že by se měl změnit systém rozpočtového určení daní, který určuje, jaký podíl a podle jakých kritérií z vybraných daní regiony získají. Zástupci krajů chtějí současný systém změnit, s čímž ministr souhlasil a požádal je, aby za Asociaci krajů České republiky (AKČR) dokončili návrh kritérií tak, aby jej mohl předložit vládě k projednání.
Evropská komise zjišťuje, zda by členské země Evropské unie podpořily plán na vyřazení Maďarska z návrhu zákona EU na zavedení globální minimální sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 procent. Uvedl to server Politico s odvoláním na čtyři představitele ministerstev financí unijních států.
Sněmovna zřejmě schválí zvýšení limitu pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun od příštího roku. Vládní předlohu, která stejně zvyšuje také hranici pro využití paušální daně, dnes podpořil s jedinou úpravou rozpočtový výbor. Pozměňovací návrh se týká částky ročních příjmů, do níž poplatník nemusí podávat daňové přiznání.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků také v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot. Televizi Nova to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Daň by se podle něj týkala hlavně rafinerií, a ne čerpacích stanic. V případě schválení by dopadla na desítky největších firem v oboru, uvedl ministr.
Premiér Petr Fiala (ODS) se nebrání debatě o zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. Takzvaná válečná daň je podle něj jednou z forem solidarity, k nimž vláda může přistoupit. Řekl to dnes novinářům po zahájení porady velvyslanců ČR v zahraničí.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září, zvažuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dnes zopakoval svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé. Důvodem nejsou vysoké ceny paliva, ale zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců, řekl dnes Stanjura novinářům.
27. září 2026 22:00
27. září 2026 20:48
27. září 2026 19:26
27. září 2026 17:54
27. září 2026 16:32
27. září 2026 15:20
27. září 2026 14:02
27. září 2026 12:49
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák
Premiér Andrej Babiš prohlásil ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích, že dostává velké množství e-mailů od občanů. Lidé po něm požadují, aby odebral Motoristům ministerstvo životního prostředí. Předseda vlády uvedl, že není v jeho silách odpovídat na dva tisíce zpráv k tomuto jedinému tématu. K celému problému řekl, že proběhly volby a funguje koaliční dohoda.
