Stát za první čtvrtletí vybral na daních 280,6 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se objem vybraných daní zvýšil o 12,2 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně naopak poklesl výběr spotřební daně, silniční daně a daně z nemovitosti.
Ke snížení schodku rozpočtu bude potřeba upravit DPH či daně z příjmu fyzických a právnických osob. Zvýšit je nutné zejména takzvanou daň z neřesti, tedy zdanění alkoholu, cigaret a hazardu. V pořadu Partie televize Prima CNN News to dnes řekli místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a místopředseda STAN Jan Farský. Opatření se však podle nich nesmí dotknout nízkopříjmových skupin.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí jako možnost stabilizace státního rozpočtu vyšší zdanění firem nebo zavedení daňové progrese. Dnes to uvedl na dotaz ČTK. Představitelé koaliční ODS, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury, dosud růst přímých daní odmítali. Podle Jurečky by měla vláda o změnách daní politicky rozhodnout do měsíce, změny by měly platit od ledna 2024.
Mezi stranami vládní koalice zatím není shoda na zvýšení daně z nemovitosti, o kterém v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to dnes večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. ČTK to řekla mluvčí komory Helena Kavanová. Uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií.
Případná úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), o níž nyní uvažuje vláda, bude rozpočtově neutrální, řekl dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj by cílem změn bylo zjednodušení daňového systému. Návrh chce mít hotový na jaře.
Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyvarovat zásadních skoků. V rozhovoru s ČTK ministerský předseda uvedl, že ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn. Osobně si myslí, že dvě sazby by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu.
Česko o půlnoci vstoupilo do roku 2023 a jako každý rok, i letos začala platit řada změn. Ty se týkají sociálních služeb, výše penzí, minimální mzdy či různých dávek, ale i plátců daně či podnikatelů.
Zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty i pro odvod paušální daně na dva miliony korun, zavedení daně z mimořádných zisků nebo konec elektronické evidence tržeb (EET) patří mezi hlavní změny v oblasti daní, které začínají platit od 1. ledna.
Daňové úlevy připravily v roce 2020 státní rozpočet řádově o stovky miliard korun. Uvedlo to ministerstvo financí (MF) v důvodové zprávě ke státnímu rozpočtu na příští rok. Současně ale upozornilo, že celkovou výši jejich dopadu je obtížné vyčíslit, protože jednotlivé úlevy se vzájemně ovlivňují a metodicky není správné je prostě sečíst.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska desítky tisíc lidí.
Firmy s tržbami do dvou milionů korun, které od nového roku už nebudou podléhat odvodům daně z přidané hodnoty (DPH), mají čas do čtvrtka na podání mimořádné žádosti o zrušení registrace. Zároveň tím získávají možnost vstoupit od 1. ledna do režimu paušální daně. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Pokud firmy o zrušení registrace k DPH nyní nepožádají, mohou tak učinit až ve standardním termínu s účinností od února.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.
Premiér Petr Fiala (ODS) nemá signál, že by prezident Miloš Zeman chtěl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, ani slíbeno, že návrh vetovat nebude. Rozpočtovému provizoriu se ale podle něj Česká republika vyhne, protože případné prezidentské veto vládní koalice přehlasuje ve Sněmovně. Fiala to dnes řekl v České televizi (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji dnes schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny společně se zavedením daně z mimořádných zisků (windfall tax) znamenalo dvojí zdanění. Novinářům dnes řekl, že navrhovaný odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku, navíc je možné ho odečíst ze základu daně. Obavy z možného dvojího zdanění vyjádřila Legislativní rada vlády.
Vláda chce u energetických firem pověřit správou připravovaného odvodu z nadměrných zisků, který vychází z nařízení EU, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto ovšem úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna.
Sazba daně z loterií se nesníží z 35 procent na původní výši 23 procent, jak to navrhoval poslanec ODS Marek Benda. Pro tuto kontroverzní změnu nenašel podporu ani uvnitř vládní koalice a dnes jej proto stáhl.
Sněmovní rozpočtový výbor dnes zaujal negativní postoj k návrhu Marka Bendy (ODS) snížit sazbu daně z loterií z 35 na 23 procent. Ministerstvo financí sice zaujalo kladný postoj, ale vládní koalice se na podpoře návrhu neshodla. Očekává se, že Benda svůj návrh stáhne.
Pokud budou klesat mimořádné výdaje spojené s krizí, mohla by do budoucna klesat i sazba daně z neočekávaných zisků. Před dnešním jednáním vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat Sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.
27. září 2026 22:00
27. září 2026 20:48
27. září 2026 19:26
27. září 2026 17:54
27. září 2026 16:32
27. září 2026 15:20
27. září 2026 14:02
27. září 2026 12:49
27. září 2026 11:30
Pokud máte doma nouzi o potraviny, musíte si stihnout nakoupit dnes. V pondělí totiž budou mít obchody zavřené a další možnost vyrazit na nákupy tak bude až v úterý.
Zdroj: Libor Novák
Premiér Andrej Babiš prohlásil ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích, že dostává velké množství e-mailů od občanů. Lidé po něm požadují, aby odebral Motoristům ministerstvo životního prostředí. Předseda vlády uvedl, že není v jeho silách odpovídat na dva tisíce zpráv k tomuto jedinému tématu. K celému problému řekl, že proběhly volby a funguje koaliční dohoda.
