Případná úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), o níž nyní uvažuje vláda, bude rozpočtově neutrální, řekl dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj by cílem změn bylo zjednodušení daňového systému. Návrh chce mít hotový na jaře.
Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyvarovat zásadních skoků. V rozhovoru s ČTK ministerský předseda uvedl, že ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn. Osobně si myslí, že dvě sazby by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu.
Česko o půlnoci vstoupilo do roku 2023 a jako každý rok, i letos začala platit řada změn. Ty se týkají sociálních služeb, výše penzí, minimální mzdy či různých dávek, ale i plátců daně či podnikatelů.
Zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty i pro odvod paušální daně na dva miliony korun, zavedení daně z mimořádných zisků nebo konec elektronické evidence tržeb (EET) patří mezi hlavní změny v oblasti daní, které začínají platit od 1. ledna.
Daňové úlevy připravily v roce 2020 státní rozpočet řádově o stovky miliard korun. Uvedlo to ministerstvo financí (MF) v důvodové zprávě ke státnímu rozpočtu na příští rok. Současně ale upozornilo, že celkovou výši jejich dopadu je obtížné vyčíslit, protože jednotlivé úlevy se vzájemně ovlivňují a metodicky není správné je prostě sečíst.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska desítky tisíc lidí.
Firmy s tržbami do dvou milionů korun, které od nového roku už nebudou podléhat odvodům daně z přidané hodnoty (DPH), mají čas do čtvrtka na podání mimořádné žádosti o zrušení registrace. Zároveň tím získávají možnost vstoupit od 1. ledna do režimu paušální daně. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Pokud firmy o zrušení registrace k DPH nyní nepožádají, mohou tak učinit až ve standardním termínu s účinností od února.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.
Premiér Petr Fiala (ODS) nemá signál, že by prezident Miloš Zeman chtěl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, ani slíbeno, že návrh vetovat nebude. Rozpočtovému provizoriu se ale podle něj Česká republika vyhne, protože případné prezidentské veto vládní koalice přehlasuje ve Sněmovně. Fiala to dnes řekl v České televizi (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji dnes schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny společně se zavedením daně z mimořádných zisků (windfall tax) znamenalo dvojí zdanění. Novinářům dnes řekl, že navrhovaný odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku, navíc je možné ho odečíst ze základu daně. Obavy z možného dvojího zdanění vyjádřila Legislativní rada vlády.
Vláda chce u energetických firem pověřit správou připravovaného odvodu z nadměrných zisků, který vychází z nařízení EU, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto ovšem úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna.
Sazba daně z loterií se nesníží z 35 procent na původní výši 23 procent, jak to navrhoval poslanec ODS Marek Benda. Pro tuto kontroverzní změnu nenašel podporu ani uvnitř vládní koalice a dnes jej proto stáhl.
Sněmovní rozpočtový výbor dnes zaujal negativní postoj k návrhu Marka Bendy (ODS) snížit sazbu daně z loterií z 35 na 23 procent. Ministerstvo financí sice zaujalo kladný postoj, ale vládní koalice se na podpoře návrhu neshodla. Očekává se, že Benda svůj návrh stáhne.
Pokud budou klesat mimořádné výdaje spojené s krizí, mohla by do budoucna klesat i sazba daně z neočekávaných zisků. Před dnešním jednáním vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat Sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.
Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.
Koalice se bude radit, zda podpoří návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy na snížení sazby daně z hazardu u loterií z nynějších 35 procent na 23 procent. ČTK to dnes řekl předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Lidovci podle něj snížení sazby nakloněni nejsou. Koaliční Piráti Bendův nynější návrh nepodpoří, ale budou ochotni o sazbách jednat v příštím roce.
e Sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh. Piráti chtějí snížit ministrem navrhovanou sazbu daně 60 procent na 40 procent a chtějí, aby platila již za letošní rok.
Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku. V tiskovém prohlášení to dnes uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023.
Opoziční hnutí ANO chce chaos kolem daně z neočekávaných zisků probrat na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud v úterý neprojde mimořádný bod na jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Novinářům to po dnešním jednání stínové vlády ANO řekla bývalá ministryně financí a šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Středeční zmatky připsal premiér Petr Fiala (ODS) špatné komunikaci. Trvá na tom, že koalice má oznamovat až závěry jednání.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to dnes řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
1. března 2026 21:55
1. března 2026 20:48
1. března 2026 19:37
1. března 2026 18:12
1. března 2026 16:56
1. března 2026 15:42
1. března 2026 15:19
1. března 2026 13:40
1. března 2026 12:37
1. března 2026 11:14
1. března 2026 10:07
1. března 2026 8:59
1. března 2026 5:00
První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.
Zdroj: Libor Novák
Tragicky skončilo pátrání po pohřešované seniorce z Kroměřížska, které probíhalo v závěru února. Policisté totiž po nálezu těla zjistili, že se stala obětí vraždy. Podezřelému hrozí až 18 let vězení.
