Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny společně se zavedením daně z mimořádných zisků (windfall tax) znamenalo dvojí zdanění. Novinářům dnes řekl, že navrhovaný odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku, navíc je možné ho odečíst ze základu daně. Obavy z možného dvojího zdanění vyjádřila Legislativní rada vlády.
Vláda chce u energetických firem pověřit správou připravovaného odvodu z nadměrných zisků, který vychází z nařízení EU, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto ovšem úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna.
Sazba daně z loterií se nesníží z 35 procent na původní výši 23 procent, jak to navrhoval poslanec ODS Marek Benda. Pro tuto kontroverzní změnu nenašel podporu ani uvnitř vládní koalice a dnes jej proto stáhl.
Sněmovní rozpočtový výbor dnes zaujal negativní postoj k návrhu Marka Bendy (ODS) snížit sazbu daně z loterií z 35 na 23 procent. Ministerstvo financí sice zaujalo kladný postoj, ale vládní koalice se na podpoře návrhu neshodla. Očekává se, že Benda svůj návrh stáhne.
Pokud budou klesat mimořádné výdaje spojené s krizí, mohla by do budoucna klesat i sazba daně z neočekávaných zisků. Před dnešním jednáním vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat Sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.
Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.
Koalice se bude radit, zda podpoří návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy na snížení sazby daně z hazardu u loterií z nynějších 35 procent na 23 procent. ČTK to dnes řekl předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Lidovci podle něj snížení sazby nakloněni nejsou. Koaliční Piráti Bendův nynější návrh nepodpoří, ale budou ochotni o sazbách jednat v příštím roce.
e Sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh. Piráti chtějí snížit ministrem navrhovanou sazbu daně 60 procent na 40 procent a chtějí, aby platila již za letošní rok.
Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku. V tiskovém prohlášení to dnes uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023.
Opoziční hnutí ANO chce chaos kolem daně z neočekávaných zisků probrat na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud v úterý neprojde mimořádný bod na jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Novinářům to po dnešním jednání stínové vlády ANO řekla bývalá ministryně financí a šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Středeční zmatky připsal premiér Petr Fiala (ODS) špatné komunikaci. Trvá na tom, že koalice má oznamovat až závěry jednání.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to dnes řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Případné zdanění mimořádných zisků v některých odvětvích není "předurčeno ke zrušení" v případě, že se bude v souladu s plány koaličních politiků vztahovat i na letošní rok. ČTK to dnes sdělil ústavní právník Jan Kysela, s jehož závěry se na dotaz ČTK ztotožnil i ústavní právník Jan Wintr.
Zavedení daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) zhorší předvídatelnost daňového systému v Česku a firmy na to mohou reagovat přirážkou ve svých cenách. Dnes to v tiskové zprávě uvedla Hospodářská komora ČR. Komora proto žádá vládu, aby tuto daň vůbec nezaváděla, resp. alespoň snížila sazbu z plánovaných 60 procent na 30 procent.
Stát by mohl získat až 15 miliard korun ročně díky novému zdanění návykových látek a efektivnějšímu výběru. Do prevence a léčby závislostí by pak měla místo dosavadních asi 300 milionů korun plynout miliarda.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Současná nižší sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku. Prodloužení úlevy o 1,50 koruny z litru, jež měla končit k říjnu, dnes schválil Senát. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců.
Návrh Pirátské strany na snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u ovoce a zeleniny kvůli vysoké inflaci považují někteří obchodníci za vhodný. Mohlo by to podle nich podpořit nákupy zdravých potravin, znamenalo by to tedy i větší odbyt pro české farmáře
Sněmovní rozpočtový výbor doporučil schválit vládní návrh, který prodlužuje snížení sazby spotřební daně z nafty do konce příštího roku. Podle platného zákona by jinak snížená sazba skončila ke konci září. Daňová úleva u nafty představuje 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřební dani má Sněmovna schvalovat v pátek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes nepředloží vládě návrh daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax. Důvodem je to, že se u této daně chystá evropské řešení, které je přísnější než to, které připravuje česká vláda. Například počítá se zdaněním zisků už za letošní rok.
30. března 2025 21:47
30. března 2025 20:08
Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu.
Zdroj: Jan Hrabě
Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.
