Ekonomická úroveň Česka příští rok stoupne na 85 procent průměru 19 zemí eurozóny. Loni byl český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v poměru k eurozóně na 83 procentech a letos by měl stoupnout na 84 procent. Česko by tak na tom bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko nebo Portugalsko. Vyplývá to z údajů v makroekonomické prognóze ministerstva financí.
Ratingová agentura Moody's Investors Service potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska na stupni Baa3 se stabilním výhledem. Předpověděla rovněž, že maďarská ekonomika letos vzroste o 4,3 procenta a v příštím roce o 3,4 procenta.
Minimální mzda by v roce 2021 mohla být 15.200 korun. Na facebooku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládá, že minimální mzda i v příštích letech poroste rychleji než mzda průměrná.
Jako každý rok, i počátek toho příštího se ponese v duchu velkých změn. V Česku například porostou důchody, minimální mzda, změní se benzín i některé daně. Vzrostou také některé poplatky, a to o rekordní částky. Připlatí si rovněž i mnozí řidiči.
České hospodářství letos poroste o tři procenta a zpomalí tak svůj růst 4,3 procenta v loňském roce. Vyplývá to z pravidelné podzimní makroekonomické předpovědi Evropské komise, která potvrdila svůj letní odhad. Pro příští rok zopakovala Komise odhad růstu českého HDP o 2,9 procenta, pro rok 2020 odhaduje růst české ekonomiky na 2,6 procenta.
Navrhované zvyšování minimální mzdy neodráží podle většiny podnikatelů (52 procent) současnou ekonomickou realitu. Na 42 procent malých a středních firem je opačného názoru, zbytek neví. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila ČSOB mezi 400 malých a středních podniků. Minimální mzdu pobírá v Česku asi 150.000 lidí.
Zhruba polovina lidí v Česku považuje současnou ekonomickou situaci i životní úroveň své domácnosti za dobrou. Se životem v místě svého bydliště jsou spokojeny tři čtvrtiny obyvatel, lidé na venkově jsou spokojenější než ve městech. Proti loňsku výrazně vzrostla spokojenost s nabídkou pracovních míst a úrovní mezd. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Přebytek státního rozpočtu ke konci října klesl na 5,7 miliardy korun ze zářijových 16,8 miliardy korun. Loni v říjnu vykázal rozpočet přebytek 26,5 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Příliv pracovních sil z ostatních členských zemí Evropské unie od roku 2011 zrychluje růst německé ekonomiky v průměru o 0,2 procentního bodu ročně. Uvedl to dnes německý hospodářský institut DIW. Dodal, že Německo by vzhledem ke své stárnoucí populaci a nedostatku pracovních sil mělo zvýšit úsilí k přilákání migrantů z EU.
České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada.
Británie zlepšila odhad růstu ekonomiky na příští rok na 1,6 procenta z dosud předpokládaných 1,3 procenta. Uvedl to dnes ministr financí Philip Hammond. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že Británii se podaří dosáhnout dohody o plánovaném odchodu z Evropské unie, který se má uskutečnit v březnu příštího roku.
Výstav českých pivovarů pro tuzemský trh se letos do konce srpna zvýšil o dvě procenta, exportní výstav o 16 procent, sdělili dnes zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven ČTK. Množství piva vypitého piva v hospodách a restauracích však i nadále klesá, naopak o čtvrtinu vzrostla obliba piva v plechovkách. Absolutní údaje svaz nezveřejnil.
Italské ministerstvo financí sdělilo Evropské komisi (EK), že se hodlá držet svých rozpočtových plánů, i když jsou považovány za kontroverzní. Ministr Giovanni Tria v dopise adresovaném komisi uvedl, že si je vědom, že návrh rozpočtu na příští rok není v souladu s Paktem stability a růstu. Dodal však, že vláda musí reagovat na dlouhé období slabého výkonu domácí ekonomiky. Tria také upozornil, že v letech 2020 a 2021 nehodlá deficit dál zvyšovat.
Migrační krize není levnou záležitostí a projevuje se to zejména v Německu, které ze všech zemí EU přijalo migrantů nejvíce. Díky nim se ale země pořádně prohne.
Meziměsíčně vzrostly ceny zemědělských výrobců o 4,5 %, ceny průmyslových výrobců o 0,3 %, ceny stavebních prací o 0,5 % a ceny tržních služeb pro podniky o 1,2 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 0,4 %. Ceny průmyslových výrobců byly vyšší o 3,2 %, ceny stavebních prací o 3,8 % a ceny tržních služeb pro podniky o 1,6 %. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Mlynáři zdražili za posledních několik měsíců cenu mouky o 1000 korun na tunu, tedy o pětinu, řekl dnes novinářům výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal. Malé a řemeslné pekárny již své výrobky zdražily o deset až dvacet procent, střední a velké zatím jednají s obchodními řetězci, zdražovat by se mohlo po novém roce, dodal. V ČR je podle něho pátý nejlevnější chléb v EU.
Senát bude nadále fungovat jako pojistka, říká po volbách ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy je výsledek jednoznačně pozitivní. Pravicová ODS bude moci v Senátu tlumit levicové kroky vládní koalice, uvedl ve vyjádření pro ČTK.
Tempo růstu globální ekonomiky zůstane letos i příští rok na loňských 3,7 procenta. Ve svém pravidelném podzimním výhledu World Economic Outlook to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Odhad je vyšší než růst z let 2012 až 2016, ve srovnání s jarní prognózou z dubna však fond výhled na letošní i příští rok snížil o 0,2 procentního bodu. Výrazně horší je výhled pro Česko: letos má tempo jeho růstu zpomalit na 3,1 procenta z loňských 4,3 procenta. Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent. V květnu přitom MMF odhadoval, že český hrubý domácí produkt letos vzroste o 3,7 procenta a příští rok zpomalí na 3,2 procenta.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali dva Američané. William Nordhaus byl oceněn za integraci klimatických změn do dlouhodobých makroekonomických analýz a Paul Romer za výzkum vlivu technologických inovací na makroekonomiku. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Nordhaus a Romer si rozdělí finanční odměnu devět milionů švédských korun (22 milionů Kč).
Výsledky komunálních voleb, ve kterých v řadě měst a obcí uspěly neparlamentní strany a hnutí, mohou zkomplikovat uskutečnění některých velkých městských investic. Bezprostřední dopad na ekonomiku výsledky senátních ani obecních voleb mít nebudou, vyplývá z ankety ČTK mezi analytiky.
Dnes je svátek sjednocení Německa. I po 28 letech mezi bývalým Západním a Východním Německem zůstávají významné rozdíly, nicméně ty jsou mnohem menší než před deseti lety. Východní Německo se dokázalo ekonomicky rozvinout, nicméně kvůli demografickým změnám a migraci hrozí, že opětovně nebude stačit držet krok se západním Německem.
Technologie a inovace zvýší až do roku 2030 globální obchod o 1,8 až dva procentní body ročně díky poklesu nákladů na obchod. Za 15 let to bude představovat nárůst o 31 až 34 procentních bodů. Uvedl to v dnešní zprávě generální ředitel WTO Robert Azevedo. V letech 1996 až 2014 náklady na globální obchod klesly o 15 procent.
Do roku 2030 nahradí Čína Spojené státy v pozici největší ekonomiky světa, poukazuje ekonomický analytik Hamish McRae. V komentáři pro server The Independent dodává, že Indie zase předběhne Japonsko, Německo, Británii i Francii a stane se třetí největší světovou ekonomikou, přičemž ekonomika rozvojového světa jako celku překoná výkon ekonomiky rozvinutých zemí.
3. dubna 2026 21:53
3. dubna 2026 20:45
3. dubna 2026 19:34
3. dubna 2026 18:28
Dáda Patrasová konečně vyrazila do společnosti, přičemž u toho nechyběl její manžel Felix Slováček. Došlo tak k situaci, kterou momentálně řeší celé Česko. Jen tak přejít ji nemohla ani sama herečka. Co psala poté, co se vše seběhlo, na sociální sítě?
Zdroj: Ludmila Plachá
Představitelé českých ekologických organizací čelí v posledních dnech bezprecedentním výrokům ze strany vládních činitelů. Zelený kruh, zastřešující asociace ekologických spolků, se ostře ohradil proti jednání vládního zmocněnce Filipa Turka a místopředsedy vlády Petra Macinky. Podle ekologů tito politici zneužívají své postavení k zastrašování a používají rétoriku, která do demokratického právního státu nepatří.
