Nejméně dva mrtvé si v Izraeli vyžádaly íránské odvetné údery po předchozím izraelském útoku na Írán. Izraelské letouny mezitím pokračují v útocích na cíle v Íránu. Zatímco Izraelci nechávají své mezinárodní letiště mimo provoz, sousední Jordánsko již otevřelo vlastní vzdušný prostor.
Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.
V Íránu byly hlášeny další výbuchy, které podle tamních médií souvisejí s pokračujícími izraelskými útoky na íránská vojenská a jaderná zařízení. K sérii explozí došlo více než 12 hodin poté, co Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci proti Islámské republice.
Izraelské letecké útoky na území Íránu pokračují, přičemž cílem jsou podle státních íránských médií několikanásobné lokality včetně strategicky významných oblastí, píše CNN.
V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.
Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.
Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v obsáhlém projevu prohlásil, že je jeho země připravena ukončit válku v Pásmu Gazy – ovšem jen za „jasných podmínek“, které mají zajistit izraelskou bezpečnost. Premiér zároveň potvrdil, že izraelská armáda pravděpodobně zabila významného lídra Hamásu Mohammeda Sinvára a že cíl zcela porazit hnutí Hamás zůstává beze změny.
Hamás nabídl po opětovném zahájení diplomatických rozhovorů propuštění dalších rukojmích v rámci nové dohody o příměří. Jednání o zastavení bojů začala několik hodin poté, co Izrael spustil novou velkou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Izrael spustil novou ofenzivu v Pásmu Gazy, jejímž cílem je definitivní porážka palestinského militantního hnutí Hamás a osvobození zbývajících rukojmích. Armáda na sociální síti uvedla, že mobilizovala jednotky pro operaci, při které chce obsadit strategické oblasti v Gaze.
Izrael podle nejnovějšího rozhodnutí tamní bezpečnostní rady plánuje nejen eliminovat teroristickou organizaci Hamás, ale obsadit celé Pásmo Gazy. Tento krok je vyústěním desetiletí trvajícího arabsko-izraelského konfliktu, v němž roli tradičních armád a mezistátní diplomacie postupně převzaly paramilitární a nestátní struktury odporu.
Izrael vystupuje v Sýrii jako ochránce ohrožených menšin a zastánce humanitárních zásahů, zatímco v Pásmu Gazy čelí obviněním z kolektivního trestání civilistů, blokád humanitární pomoci a válečných zločinů.
Izrael zásadně mění svůj přístup k situaci v Pásmu Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil novou vojenskou strategii, která počítá s postupným obsazováním částí palestinského území. Tento vývoj přichází v momentě, kdy světová pozornost slábne – částečně i kvůli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který ji přesměroval jinam. Vyhlášením nové obchodní války rozvířil mezinárodní agendu a odvedl zrak od humanitární katastrofy, která se v Gaze dál prohlubuje.
Izraelská armáda je považován za jednu z nejmocnějších a technologicky nejvyspělejších ozbrojených sil světa. Přesto se už více než rok a půl marně snaží definitivně zlomit odpor militantního hnutí Hamás, které pevně drží kontrolu nad Pásmem Gazy.
Hamás v sobotu propustil další tři izraelská rukojmí, jejichž návrat k rodinám se v posledních dnech ocitl v ohrožení. Hamás totiž dnešní výměnu původně odložil, ale ve čtvrtek se po dalších jednáních s Katarem a Egyptem vrátil k plnění podmínek příměří. Izrael mu zároveň hrozil obnovením bojů, pokud k propuštění trojice osob nedojde.
Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás v pondělí oznámilo, že odkládá další plánované propuštění rukojmích, ke kterému mělo dojít v sobotu. Izrael v reakci uvedl svou armádu do nejvyšší pohotovosti, aby byla připravena na jakýkoliv další scénář.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odletěl na jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle deníku Times of Israel s ním chce řešit překreslení mapy Blízkého východu, které by mělo vést k posílení bezpečnosti Izraele.
Se zpožděním začalo příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás, které si podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua neplnilo povinnosti vyplývající z dohody. Klid zbraní nastal v 11:15 místního času, když palestinská strana konečně dodala jména prvních rukojmích, kteří mají být propuštěni.
Boje v Pásmu Gazy se zítra podle všeho zastaví. Izraelská vláda posvětila dohodu o příměří a propuštění rukojmích s palestinským militantním hnutím Hamás. V platnost má vstoupit v neděli. Dva ministři ale hlasovali proti, přičemž varovali premiéra Benjamina Netanjahua, že jejich strany mohou kabinet opustit.
Izrael zatím nerozhodl o příměří s palestinským militantním hnutím Hamás. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua bude o dohodě o zastavení bojů a propuštění rukojmích hlasovat až v pátek, informovala CNN. Původně se počítalo se čtvrtečním termínem hlasování.
Donald Trump, nově zvolený prezident Spojených států, potvrdil dohodu o příměří a propuštění rukojmí mezi Izraelem a Hamásem, která má přinést výrazný posun v současné situaci na Blízkém východě. Tuto informaci sdělil prostřednictvím své platformy Truth Social, kde napsal: „Máme dohodu o rukojmích na Blízkém východě. Budou brzy propuštěni. Děkuji!“
Končící americký prezident Joe Biden nezahálí ani v posledních dnech svého funkčního období před inaugurací Donalda Trumpa. Ministerstvo zahraničí informovalo Kongres o plánovaném prodeji zbraní v hodnotě osm miliard dolarů do Izraele, uvedla BBC s odvoláním na americké činitele.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus se nacházel na mezinárodním letišti v jemenském Sana'a ve chvíli, kdy se stalo terčem izraelského leteckého útoku. Upozornil na to server The Guardian.
9:08
Celé Česko sleduje statečný boj Markéty Konvičkové s vážnými zdravotními potížemi, kdy se jí navzdory nepříjemné diagnóze daří žít normální život. Sympatická zpěvačka nyní odhalila, jak se aktuálně cítí.
Zdroj: Ludmila Plachá
Koalice SPOLU zahájila poslední fázi kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které proběhnou 3. a 4. října. Lídři koalice zdůrazňují, že i přes tvrzení opozice je Česká republika úspěšnou zemí, které se daří ekonomicky, a je jen na voličích, zda tento trend bude pokračovat. Jejich program slibuje pevné ukotvení země na Západě, funkční stát a investice do obrany a infrastruktury.
