Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací odmítl plán Izraele na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Izraelci údajně zvažovali jeho likvidaci hned první den operace, ale nakonec mu dali možnost reagovat na sílu izraelských útoků a přehodnotit íránský jaderný program.
Ozbrojený střet mezi Izraelem a Íránem se dál vyostřuje. V noci na pondělí došlo k nejtvrdší výměně útoků od začátku konfliktu. Írán zasáhl izraelské civilní oblasti i rafinérii v Haifě, Izrael odpověděl údery na velitelská centra Revolučních gard. Oběti přibývají na obou stranách. Mezinárodní společenství varuje před dalším šířením konfliktu a dopady na světovou ekonomiku.
Izrael a Írán uzavřou dohodu, která ukončí probíhající konflikt na Blízkém východě. Prohlásil to americký prezident Donald Trump a připomněl své předchozí diplomatické úspěchy. Íránci mezitím podnikli další raketový útok, tentokrát nikdo o život nepřišel.
Írán tvrdě zaplatí za smrt izraelských civilistů, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v neděli zavítal na jedno z míst, kde balistické rakety zabíjely. Izraelské úřady evidují nejméně deset obětí poslední vlny íránských útoků.
Vzájemné útoky mezi Izraelem a Íránem nepolevily ani v noci ze soboty na neděli. Nejméně osm obětí si vyžádaly další íránské raketové útoky. Další desítky osob utrpěly zranění. Pokračovaly také izraelské údery proti cílům v Íránu.
Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině.
Nejen Američany, ale také Brity a Francouze varoval Teherán v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Íránci tvrdí, jsou připraveni k útokům na zahraniční vojenské základny v regionu. Írán zároveň potvrdil, že v hlavním městě přišlo o život nejméně 60 lidí. Podle izraelské armády je po smrti devět jaderných vědců a expertů.
Írán v sobotu vzkázal světu a především Izraelcům a také Američanům, že bude pokračovat v odvetných útocích. Podle slov íránských činitelů jsou ohroženy i americké vojenské základny na Blízkém východě. Hrozí tak jeden z nejhorších možných scénářů konfliktu.
Nejméně dva mrtvé si v Izraeli vyžádaly íránské odvetné údery po předchozím izraelském útoku na Írán. Izraelské letouny mezitím pokračují v útocích na cíle v Íránu. Zatímco Izraelci nechávají své mezinárodní letiště mimo provoz, sousední Jordánsko již otevřelo vlastní vzdušný prostor.
Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.
V Íránu byly hlášeny další výbuchy, které podle tamních médií souvisejí s pokračujícími izraelskými útoky na íránská vojenská a jaderná zařízení. K sérii explozí došlo více než 12 hodin poté, co Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci proti Islámské republice.
Izraelské letecké útoky na území Íránu pokračují, přičemž cílem jsou podle státních íránských médií několikanásobné lokality včetně strategicky významných oblastí, píše CNN.
V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.
Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.
Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v obsáhlém projevu prohlásil, že je jeho země připravena ukončit válku v Pásmu Gazy – ovšem jen za „jasných podmínek“, které mají zajistit izraelskou bezpečnost. Premiér zároveň potvrdil, že izraelská armáda pravděpodobně zabila významného lídra Hamásu Mohammeda Sinvára a že cíl zcela porazit hnutí Hamás zůstává beze změny.
Hamás nabídl po opětovném zahájení diplomatických rozhovorů propuštění dalších rukojmích v rámci nové dohody o příměří. Jednání o zastavení bojů začala několik hodin poté, co Izrael spustil novou velkou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Izrael spustil novou ofenzivu v Pásmu Gazy, jejímž cílem je definitivní porážka palestinského militantního hnutí Hamás a osvobození zbývajících rukojmích. Armáda na sociální síti uvedla, že mobilizovala jednotky pro operaci, při které chce obsadit strategické oblasti v Gaze.
Izrael podle nejnovějšího rozhodnutí tamní bezpečnostní rady plánuje nejen eliminovat teroristickou organizaci Hamás, ale obsadit celé Pásmo Gazy. Tento krok je vyústěním desetiletí trvajícího arabsko-izraelského konfliktu, v němž roli tradičních armád a mezistátní diplomacie postupně převzaly paramilitární a nestátní struktury odporu.
Izrael vystupuje v Sýrii jako ochránce ohrožených menšin a zastánce humanitárních zásahů, zatímco v Pásmu Gazy čelí obviněním z kolektivního trestání civilistů, blokád humanitární pomoci a válečných zločinů.
Izrael zásadně mění svůj přístup k situaci v Pásmu Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil novou vojenskou strategii, která počítá s postupným obsazováním částí palestinského území. Tento vývoj přichází v momentě, kdy světová pozornost slábne – částečně i kvůli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který ji přesměroval jinam. Vyhlášením nové obchodní války rozvířil mezinárodní agendu a odvedl zrak od humanitární katastrofy, která se v Gaze dál prohlubuje.
Izraelská armáda je považován za jednu z nejmocnějších a technologicky nejvyspělejších ozbrojených sil světa. Přesto se už více než rok a půl marně snaží definitivně zlomit odpor militantního hnutí Hamás, které pevně drží kontrolu nad Pásmem Gazy.
Hamás v sobotu propustil další tři izraelská rukojmí, jejichž návrat k rodinám se v posledních dnech ocitl v ohrožení. Hamás totiž dnešní výměnu původně odložil, ale ve čtvrtek se po dalších jednáních s Katarem a Egyptem vrátil k plnění podmínek příměří. Izrael mu zároveň hrozil obnovením bojů, pokud k propuštění trojice osob nedojde.
17:33
5:00
Českou republiku čeká v nadcházejících dnech stabilní a postupně se oteplující počasí, které bude mít převážně jarní charakter.
Zdroj: Libor Novák
Dvě letadla společnosti Smartwings, která vyslala skupina DER Touristik do ománského Maskatu, měla zajistit bezpečný návrat pro 377 českých turistů uváznutých ve Spojených arabských emirátech. Kvůli dramatickým průtahům na hranicích však jeden ze strojů odletěl do Prahy poloprázdný. Domů se tak v této vlně nedostalo 82 klientů cestovních kanceláří Fischer a Exim tours, kteří zůstali v Ománu.
