Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na rekordní minimum 6,8 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice.
Uprchlíci z Ukrajiny se do českého pracovního trhu zapojují postupně, zatím dávají přednost manuálním pracím a brigádám. Vzhledem k tomu, že převažují ženy, dá se očekávat, že využijí nejčastěji nabídek práce ve výrobě, obchodu nebo zdravotnictví. Vyplývá to z dnešních odpovědí zástupců personálních agentur na dotazy ČTK. Největší překážkou je podle nich nyní nedostatek ubytovacích kapacit v dojezdové vzdálenosti od zaměstnavatelů.
Uprchlíky z Ukrajiny je podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) připraveno zaměstnat 72 procent firem, většinou dlouhodobě. Firmy poptávají především kvalifikované pracovníky, zároveň počítají se zajištěním kurzů češtiny či překladatelů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes SP zveřejnil v tiskové zprávě.
Ženy v ČR nemají problém se sháněním práce, i nadále jsou ale placeny výrazně hůře než jejich mužští kolegové na stejných pozicích. Meziročně se tento rozdíl ještě prohloubil, ženy tak vydělávají v průměru o pětinu méně. Proti západním zemím Česko i nadále zaostává v počtu žen zastoupených ve vedení firem, vyplývá z aktuální studie společnosti PwC. Pandemie covid-19 přibližování se pracovních podmínek mezi muži a ženami zastavila.
Řada personálních agentur se aktivně sama snaží nalézt u zaměstnavatelů pracovní pozice pro pracovníky u Ukrajiny včetně ubytování pro jejich rodiny. Zároveň zaměstnavatelům pomáhají s legislativou při jejich zaměstnávání nebo zřizují pro Ukrajince i speciální internetové stránky nejen s nabídkami zaměstnání, ale i s informacemi, jak se například přihlásit ke zdravotnímu pojištění.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří budou mít takzvané vízum ke strpění, by už brzy mohli v Česku pracovat bez pracovního povolení. Zapojit by se mohli i do rekvalifikací. Počítá s tím návrh zákona s opatřeními kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který na svém webu zveřejnila vláda.
Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 3,5 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v lednu. Bez práce bylo 263.433 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 3600 méně než v předchozím měsíci. Naopak počet volných pracovních míst je více, zaměstnavatelé jich v únoru nabízeli 363.917, v lednu to bylo asi o 12.200 méně.
Belgičané by napříště mohli pracovat jen čtyři dny v týdnu při stejném objemu práce a při stejné mzdě. Na odpovídající reformě pracovního trhu se shodla belgická vláda. Dnes to podle agentury DPA uvedl premiér Alexander De Croo.
Zájem firem o služby takzvaných headhunterů, tedy hledačů manažerů, roste. Loňský rok byl rekordní, proti tomu předcovidovému šlo o padesátiprocentní nárůst poptávky. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálně-poradenskými firmami. Nejčastěji headhuntery společnosti využívají pro hledání lidí do středního a vyššího managementu.
Nezaměstnanost v lednu stoupla na 3,7 procenta z prosincových 3,5 procenta, vyplývá z odhadů většiny analytiků oslovených ČTK. V lednu nezaměstnanost zpravidla roste kvůli zimnímu počasí, které brání sezonním pracím. Celkově je ale situace na pracovním trhu podle ekonomů nadále příznivá. Úřad práce ČR zveřejní údaje o nezaměstnanosti za leden v úterý 8. února.
Většina lidí doufá, že i po odeznění pandemických omezení budou moci ve větší míře pracovat z domova. Téměř dvě třetiny zaměstnanců chtějí kombinaci práce z domova a na pracovišti.
Oživení globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
Vláda se bude v následujících měsících snažit otevřít tuzemský pracovní trh zahraničním pracovníkům, aby tuzemské firmy mohly získat lidi v nedostatkových profesích. V dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předloží v pondělí Ústřednímu krizovému štábu návrh seznamu profesí, na které by měla dopadat pracovní karanténa. Očekává, že nad návrhem se uskuteční debata i s hejtmany. Uvedl to dnes v diskusním pořadu Partie CNN Prima News. Lidé z vybraných profesí, kterým by v práci vyšel pozitivně antigenní test, by mohli i nadále chodit do práce.
Míra nezaměstnanosti v Německu v prosinci podle sezonně očištěných údajů klesla na 5,2 procenta z listopadové hodnoty 5,3 procenta. Dnes to oznámil spolkový úřad práce. Nezaměstnanost je tak v Německu na nejnižší úrovni od března 2020, kdy Berlín začal zavádět tvrdá karanténní opatření kvůli pandemii nemoci covid-19.
Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 505 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma zveřejnila na dnešní tiskové konferenci.
Na Slovensku se dnes v plné míře nepodařilo zavést do praxe testování zaměstnanců na koronavirus, kteří se při vstupu na pracoviště neprokázali covidovým certifikátem. Jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, slovenská divize automobilky Volkswagen, na dotaz ČTK uvedl, že testy uskuteční v nejbližší možné době. Zaměstnavatelské svazy i samotné firmy upozornily, že úřady pozdě vydaly příslušné rozhodnutí a podklady, což podnikům zkomplikovalo přípravu.
Se zhoršující se epidemiologickou situací doporučují kancelářské obory zaměstnancům návrat k práci z domova. V září home office trvale využívalo 72 procent zaměstnanců center podnikových, zákaznických a IT služeb, nyní se jejich podíl pohybuje podobně jako na jaře 2020 či 2021 kolem 90 procent.
Necelá polovina Čechů (49 procent) souhlasí s tím, že by se kvůli nárůstu onemocnění covid-19 opět mělo pracovat převážně z domova. Vyplývá to alespoň z průzkumu, který pro personální agenturu Předvýběr.cz uskutečnila minulý týden společnost STEM/MARK mezi 510 respondenty.
Lotyšský parlament dnes přijal zákon dovolující podnikatelům propustit pracovníky, kteří se odmítají nechat očkovat proti covidu-19, anebo přejít na práci z domova. Pobaltská země se snaží vypořádat s jednou nejhorších vln pandemie v Evropě, poznamenala agentura Reuters.
Zaměstnavatelé, odboráři i zástupci vlády odmítli na dnešním mimořádném jednání tripartity uložení jakýchkoliv restrikcí pro neočkované zaměstnance. O výsledku jednání k opatřením proti koronaviru na pracovištích tripartita informovala na twitteru. Podle zprávy premiér Andrej Babiš (ANO) současně vyjádřil nesouhlas s povinným očkováním.
Ministerstva podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Novinářům to řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). Ve středu v poledne se kvůli tomu sejde tripartita, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).
Mezi nejméně prestižní profese patří v ČR i ve světe uklízeč či uklízečka, ostraha a stavební dělník. Nejvíce si lidé cení práce lékařů a vědců. Vnímání prestiže jednotlivých povolání v ČR a ve světě se příliš neliší, i když určité rozdíly tu jsou. Proti jiným zemím si Češi výrazně méně váží zákonodárců.
7. září 2026 21:21
7. září 2026 19:59
7. září 2026 18:46
7. září 2026 17:27
7. září 2026 16:57
7. září 2026 16:05
7. září 2026 14:00
7. září 2026 13:11
7. září 2026 12:24
7. září 2026 11:26
7. září 2026 8:18
7. září 2026 4:00
Chladná rána, tropická odpoledne i deštivý den. To všechno nás čeká během prvního ryze zářijového týdne, který právě začíná. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.
Zdroj: Jan Hrabě
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
