Nezaměstnanost v Česku po červencové stagnaci klesla v srpnu o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Snížil se také počet uchazečů o práci, nabízených pracovních míst naopak dále přibylo, oznámil dnes Úřad práce ČR. Problémem českého trhu práce není počet nezaměstnaných, ale nedostatek pracovníků, uvedli analytici. Povede to podle nich k tlakům na růst mezd a zároveň to omezuje oživení ekonomky po pandemii koronaviru.
Čínský nejvyšší soud považuje za nezákonnou práci přesčas označovanou jako 996, tedy od devíti ráno do devíti večer šest dní v týdnu. Tato kontroverzní zvyklost je v Číně běžnou praxí zejména v technologických firmách.
Zaměstnanec nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat místo, kde trávil dovolenou. Bez hrozby sankce tak podle Hospodářské komory ČR může třeba uvést i fiktivní adresu. Vystavuje se tím ale riziku, že by mohl být zodpovědný za případné škody na straně zaměstnavatele, pokud by se prokázalo, že nedodržel vládní opatření při návratu ze zahraničí a je původcem rozšíření onemocnění v podniku.
Míra nezaměstnanosti, která v červnu klesla čtvrtý měsíc v řadě, výrazně neporoste ani v dalších měsících. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. K tomuto vývoji podle nich přispívá rozjezd ekonomiky po uvolňování opatření proti pandemii. Podíl nezaměstnaných v Česku v červnu klesl na 3,7 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu.
Koronavirová krize připravila svět loni o 114 milionů pracovních míst. Z toho 22 milionů jich zaniklo v členských zemích Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je i po částečném oživení o více než osm milionů nezaměstnaných více než před ní. OECD to podle agentura APA uvedla dnes v Paříži.
Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Podle zákoníku práce trvá týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, ve dvousměnném provozu 38,75 hodiny a ve vícesměnném pak 37,5 hodiny.
Na státní podporu jako na hlavní zdroj financí plánuje při ztrátě zaměstnání spoléhat 58 procent Čechů. Při hledání nové práce by 55 procent lidí zvažovalo rekvalifikační kurz. Polovina z nich by jej pak hradila z úspor. Vyplývá to z průzkumu společnosti Provident Financial mezi 600 respondenty.
Práce z domova, k jejímuž využívání vyzývá vláda při pokračující epidemii koronaviru, má u tří pětin Čechů pozitivní vliv na jejich pocit samostatnosti. U 56 procent kladně ovlivnila i jejich pohodu. Současně však 30 procent lidí připouští, že se při home office cítí více osamoceni. U 17 procent zhoršil tento způsob práce vztahy s kolegy. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle. ČTK má jeho výsledky k dispozici.
Částečná práce z domova, tedy takzvaná hybridní práce, se v mnoha podnicích po skončení pandemie covidu-19 stane standardem. Tvrdí to podle serveru BBC nadnárodní společnost IWG, která se zabývá pronájmem vybavených kancelářských prostor.
Opoziční lidovci navrhli přesnější pravidla pro práci z domova. Jejich novela zákoníku práce předpokládá, že by se zaměstnavatelé mohli se zaměstnanci na takovém výkonu práce dohodnout a například při živelní události a úředních restrikcích jej i nařídit.
Pracovnu má doma podle průzkumu Skanska Reality zhruba 23 procent Čechů, častěji muži. Od jídelního stolu práci vykonává 16 procent Čechů, každý desátý pracuje z pohovky nebo postele, ukázal průzkum, který má ČTK k dispozici. Nábytkářské řetězce v souvislosti s rozšířením práce z domu zaznamenaly nárůst poptávky po kancelářském vybavení, sdělili ČTK zástupci vybraných obchodních sítí.
PR článek - Dostali jste nabídku práce v zahraničí a váháte, zda do toho jít? My vám dáme hned tři důvody, proč byste takovou nabídku určitě neměli odmítnout. Ať už vás při rozhodování drží zpátky cokoli, práce v zahraničí je výzva, která se zkrátka neodmítá.
Lidé v práci z domova spatřují spíše výhody, zjistil průzkum agentury Behavio. Dvě třetiny lidí si na home-office chválí zejména to, že si čas rozvrhnou podle sebe, ušetří čas strávený dojížděním či úpravou zevnějšku a stihnou obstarat domácnost. Hlavní nevýhodou pro ně je, že postrádají kolegy. Uvedlo to 37 procent dotázaných.
Epidemie koronaviru ekonomicky nejvíce dopadla na lidi pracující na dočasných pozicích, na dohody a také na některé živnostníky a ukázala neschopnost sociálního systému efektivně je chránit. Uvedlo to Centrum pro společenské otázky - SPOT, které zpracovalo analýzu k situaci těchto pracovníků. Podle ní vypadávají z běžných systémů podpory a je třeba pro ně připravovat zvláštní programy. O analýze dnes ČTK informovala Lucie Trlifajová ze spolku SPOT, který sdružuje sociology či sociální antropology.
V loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo čtyřikrát více pracovních míst než v nejhorším období globální finanční krize v roce 2009. Omezení činnosti podniků a veřejného života zrušilo loni 8,8 procenta všech pracovních hodin, což odpovídá 255 milionům pracovních míst na plný úvazek. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
Rok s koronavirem ovlivnil i poptávku zaměstnanců po nových benefitech. Minimálně třetina lidí přešla alespoň částečně na home office, v důsledku toho by nejvíce ocenili příspěvek na nový mobilní telefon nebo pracovní notebook a příspěvek na internet. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti myTimi mezi 550 respondenty.
Podíl zaměstnanců tuzemských firem, kteří kvůli pandemii pracují z domova, se během druhé vlny proti té jarní zdvojnásobil na 17 procent. Naopak tři procenta lidí pracovala z domu na jaře a nyní nikoliv. Vyplývá to z listopadového průzkumu bezpečnostní firmy Eset, kterého se účastnilo více než 1000 respondentů.
Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích.
Nejvíc lidí se na podzim covidem-19 nakazilo v zaměstnání. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jich do 17. října bylo tolik jako za celé září, téměř 27.000. V září se přitom v práci podle dat získaných hygieniky pravděpodobně nakazilo téměř 60 procent všech pozitivně diagnostikovaných. Hygienici v minulosti uváděli, že až u třetiny lidí se jim nepodaří místo nákazy přesně určit.
Přibližně třetina českých pracovníků by mohla pracovat z domova. Mezi vysokoškolsky vzdělanými a těmi vykonávajícími kvalifikované profese je to až dvojnásobek. Vyplývá to ze studie think tanku IDEA při CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus.
Se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Jde o nejlepší výsledek od začátku průzkumu v roce 2003. Více než polovina lidí se ale domnívá, že jejich měsíční příjem je nižší, než by si zasloužili. V současném zaměstnání chce zůstat téměř 80 procent dotázaných.
V době, kdy stále více lidí začíná pracovat z domova, se doporučuje pravidelně se při tom zvednout ze židle a hýbat se. Sedavý životní styl totiž i bez toho stále více proniká do našeho každodenního života. Téměř polovina Francouzů zůstává sedět více než sedm hodin denně, zejména proto, že tráví více času před obrazovkou. Napsal to francouzský deník Le Monde.
7. září 2026 21:21
7. září 2026 19:59
7. září 2026 18:46
7. září 2026 17:27
7. září 2026 16:57
7. září 2026 16:05
7. září 2026 14:00
7. září 2026 13:11
7. září 2026 12:24
7. září 2026 11:26
7. září 2026 8:18
7. září 2026 4:00
Chladná rána, tropická odpoledne i deštivý den. To všechno nás čeká během prvního ryze zářijového týdne, který právě začíná. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.
Zdroj: Jan Hrabě
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
