reklama

Písemná smlouva by nebyla nutná. Zaměstnancům by zaměstnavatelé museli hradit náklady na komunikaci a další náklady bezprostředně související s prací z domova. Mohlo by se jednat i o paušální částku.

Nynější úprava práce z domova je podle předkladatelů kusá, přičemž koronavirová krize ukázala, že takzvaný home office není jen zaměstnanecká výhoda, ale mnohdy nutnost. "Je navíc jisté, že v nemalém rozsahu už institut home office zůstane platným nástrojem v pracovněprávních vztazích i po odeznění pandemie covidu-19," napsali ve zdůvodnění.

Návrh poslanců KDU-ČSL zjevně vychází z širší novely zákoníku, kterou předložila už v minulém volebním období bývalá vláda ČSSD, hnutí ANO a lidovců. Sněmovna tehdy nedokončila druhé čtení předlohy, která tak s volbami takzvaně spadla pod stůl.

O práci z domova by mohl požádat i zaměstnanec. Na dohody o výkonu práce mimo pracoviště by se vztahovala podle návrhu dvoutýdenní výpovědní lhůta. V případě hrubého porušení povinnosti zaměstnancem by mohl zaměstnavatel dohodu zrušit do dvou dnů.

Zaměstnavatel by až na výjimky nesměl vyžadovat práci mezi 20:00 až 06:00 a o víkendech a svátcích. Na práci v noci a o volných dnech by se nevztahovaly v případě práce z domova zákonné příplatky. "Nepřiznáním příplatků za práci lze předpokládat, že zaměstnanci budou využívat spíše standardní pracovní dobu," stojí ve zdůvodnění.

Zaměstnavatel by podle novely musel zajistit zaměstnanci potřebné technické vybavení. Zaměstnanec by naopak musel dodržovat pravidla spojená například s ochranou dat.

Předlohu poslanců KDU-ČSL nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Může se však stát, že Sněmovna novelu nestihne do konce volebního období projednat.

reklama