Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ztráty míst kvůli viru jsou čtyřnásobně vyšší než ve 2009

Zaměstnavatelé, ilustrační fotografie
Zaměstnavatelé, ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

V loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo čtyřikrát více pracovních míst než v nejhorším období globální finanční krize v roce 2009. Omezení činnosti podniků a veřejného života zrušilo loni 8,8 procenta všech pracovních hodin, což odpovídá 255 milionům pracovních míst na plný úvazek. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).

"Pro svět práce to byla nejvážnější krize od velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Dopad je mnohem větší než dopad z doby globální finanční krize ve 2009," uvedl generální ředitel ILO Guy Ryder.

Většina lidí, kteří přišli o práci, přestala úplně hledat zaměstnání, upozornila ILO. Děje se tak pravděpodobně kvůli omezením podniků jako restaurace, bary, obchody, hotely a další služby, které se poskytují za přímé účasti zákazníků. To je podle Rydera zvláště znepokojující.

Propad pracovního trhu znamená pokles příjmů z práce o 8,3 procenta, tedy 3,7 bilionu USD (téměř 80 bilionů Kč). To odpovídá 4,4 procentům globálního hrubého domácího produktu (HDP).

ILO očekává oživení na trhu práce ve druhé polovině roku. Bude to však záviset i na tom, zda se podaří snížit počet nakažených a rozšířit očkování. V současnosti počet nakažených roste nebo zůstává vysoký a distribuce očkovacích látek je pomalá. Ryder navíc varoval, že všechny scénáře počítají s tím, že počet pracovních hodin letos dále klesne, což znamená finanční a sociální potíže pro miliony lidí i v letošním roce, a možná i v příštím, napsaly agentury AP a Reuters.

Témata:  nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.