Koaliční strany se dohodly na podobě kurzarbeitu. Vláda by měla návrh novely s kurzarbeitovými pravidly schválit dnes večer. Na svém twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). ČTK sdělila, že by stát měl podle dohody pracovníkům se zkrácenou prací za neodpracované hodiny platit 70 procent čistého, a to nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Firmy by hradily nižší odvody.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ani dnes nenašli shodu na nastavení pravidel kurzarbeitu. Dnešní dvouhodinové mimořádné jednání širšího předsednictva tripartity skončilo bez výsledku. K tématu se zástupci vlády vrátí v úterý, informoval po jednání kabinetu vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Lidé v Česku jsou nyní ochotnější než před dvěma lety přijmout pracovní místo s nižším platem, s přesčasy nebo dlouhým dojížděním. Vyplývá to z červencového průzkumu, jehož výsledky dnes Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) poskytlo ČTK. Za změnou jsou podle autorů průzkumu obavy o práci vyvolané pandemií koronaviru.
V globálním leteckém průmyslu během uplynulých šesti měsíců v důsledku koronavirové krize zaniklo více než 350.000 pracovních míst. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Five Aero. Podle spoluzakladatele společnosti Rowlanda Haylera by se počet zrušených míst mohl vyšplhat až k půl milionu, napsala agentura Bloomberg.
Česko čeká v příštím desetiletí nastavení pravidel práce přes online platformy v zákonech či debata o zkrácení pracovní doby. Stát by měl podpořit celoživotní učení a kariérní poradenství i cílené získávání pracovních sil z ciziny. Důchodový systém by pak měl motivovat k prodloužení kariéry a pozdějšímu nástupu do penze.
Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279.673 uchazečů o zaměstnání, nejvíc od února 2018.
Červnový počet uchazečů o zaměstnání - 269.637 je nejvyšší od února 2018, kdy bylo bez práce 280.899 lidí. Uvedl to dnes Úřad práce ČR. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za květen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
Francouzské firmy byly dlouho známy tím, že mohly být snadno zažalovány za to, že přetěžují své zaměstnance. Manažeři nyní dostali na srozuměnou, že pracovníky nesmějí ani nechat zahálet. Pařížský odvolací soud minulý týden přiznal v přelomovém rozhodnutí odškodné ve výši 50.000 eur (přes 1,330.000 korun) muži, kterému se údajně zhoršilo zdraví v důsledku nudy na pracovišti, napsal dnes britský deník The Times.
Nezaměstnanost v květnu stoupla na 3,6 procenta z dubnových 3,4 procenta, odhadují analytici oslovení ČTK. Poměrně mírný nárůst nezaměstnanosti analytici přisuzují sezonním faktorům a vládním opatřením na udržení zaměstnanosti. V dalších měsících bude nezaměstnanost zřejmě dále růst.
Britské firmy poslaly od začátku koronavirové krize na nucenou dovolenou 8,7 milionu zaměstnanců. To znamená, že více než čtvrtina celkové pracovní síly v zemi nyní využívá vládní program pomoci při zachování pracovních míst. Uvedl to zpravodajský server BBC.
Zhruba čtvrtina českých firem už přistoupila v souvislosti s epidemií covidu-19 a omezujícími opatřeními k propouštění svých zaměstnanců. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ.
Dlouhodobé přesunutí všech pracovníků na home office přineslo některým českým podnikům nižší výkonnost. Během prvního měsíce se produktivita pracovníků snížila v průměru o desetinu, po dvou měsících práce z domova pokles dosáhl 30 procent, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic mezi jejími klienty.
Dnešní údaje o dubnové nezaměstnanosti podle analytiků ukazují na recesi české ekonomiky. Nezaměstnanost totiž zpravidla díky sezónním pracím v dubnu klesá, upozornili ekonomové. Zároveň jsou relativně nízká čísla za duben dána dvouměsíčními výpovědními lhůty a tak lze v dalších měsících čekat výraznější nárůst podílu nezaměstnaných.
Nezaměstnanost v Evropě by se v příštích měsících mohla kvůli koronavirové krizi téměř zdvojnásobit. V ohrožení by se kvůli škrtům, snižování mezd a pracovních hodin mohlo ocitnout asi 59 milionů pracovních míst. Odhadují to analytici poradenské společnosti McKinsey.
Úřady práce za duben evidují zatím 27.151 uchazečů o práci. V prvním březnovém týdnu byl počet zhruba poloviční. Zájemců o zaměstnání bylo 13.848. Údaje na svém twitteru dnes zveřejnila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Žádostí o mimořádnou dávku bylo v dubnu 775, v prvním březnovém týdnu 624.
Nezaměstnanost v Česku zůstala v březnu na únorových třech procentech, na stejné úrovni byla i loni v březnu. Počet lidí bez práce klesl proti únoru o téměř 1700 na 225.678, což je nejnižší březnová hodnota od roku 1997. O více než 9000 ubylo ale také volných pracovních míst, úřad práce jich evidoval 342.287.
Zdravotníci a další pracovníci, kteří v době karantény chodí do zaměstnání, mají v případě nákazy koronavirem nárok na odškodnění. Postupovat by se mělo jako u běžného pracovního úrazu. Zaměstnanci přitom nemají povinnost dokazovat, že se nakazili přímo v práci. Uvedl to právní tým společnosti Vindicia, která pomáhá poškozeným získat odškodnění.
Epidemie nového koronaviru a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést ke zrušení až 25 milionů pracovních míst - více než finanční krize z let 2008 a 2009. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) taková situace nastane, pokud vlády nezačnou rychle jednat, aby před dopady krize ochránily zaměstnance.
Společnosti po celém světě rozjely povinnou práci z domova. Ať už jste nováček nebo pracovní veterán - mohlo by se vám hodit několik rad, jak udržet vlastní produktivitu, napsal zpravodajský server BBC News.
Dvoutýdenní karanténa či jiné opatření znemožňující výkon práce přibližně desetiny ekonomicky aktivních obyvatel v ČR by stála 23,5 miliardy korun, tedy 0,4 procenta HDP. Vyplývá to z výpočtů Hospodářské komory. Podle ní by mohl nejvýraznější výpadek nastat zejména v Praze a Středočeském kraji. ČTK to sdělila hlavní analytička komory Karina Kubelková. V Česku nebyl dosud zaznamenán žádný případ nákazy novým typem koronaviru, která ve světě vzbuzuje obavy.
Téměř polovina běženců má pět let po svém příchodu do Německa práci. Ukazuje to aktuální analýza Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB), podle níž se tak současným uprchlíkům daří do německého pracovního trhu zařazovat lépe než běžencům v 90. letech. Hlavní příčinou je velmi dobrá situace na pracovním trhu, kde počet zaměstnaných v posledních letech překonává rekordy.
Ministerstvo práce chystá změny v zaměstnávání postižených. Od příštího roku chce upravit pravidla vyplácení příspěvků na handicapovaného pracovníka i takzvané náhradní plnění pro firmy a instituce, které povinné procento zaměstnanců s postižením nemají. Čím nižší by podíl postižených pracovníků byl, tím vyšší by měl být odvod do státního rozpočtu. Hodnota odebíraného zboží a služeb z chráněných provozů by se měla nově snížit na polovinu.
Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím, jejich podíl vzrostl v roce 2018 na 12,4 procenta a loni v pololetí přesáhl 13 procent. Ještě v roce 2010 činil šest procent. Většinu cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. Novinářům to dnes řekla expertka Českého statistického úřadu Jarmila Marešová.
7. září 2026 21:21
7. září 2026 19:59
7. září 2026 18:46
7. září 2026 17:27
7. září 2026 16:57
7. září 2026 16:05
7. září 2026 14:00
7. září 2026 13:11
7. září 2026 12:24
7. září 2026 11:26
7. září 2026 8:18
7. září 2026 4:00
Chladná rána, tropická odpoledne i deštivý den. To všechno nás čeká během prvního ryze zářijového týdne, který právě začíná. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.
Zdroj: Jan Hrabě
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
