reklama

Stejně jako předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že se dál bude hledat kompromis. Odbory proto navrhují prodloužit dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku, aby byl čas na přípravu kurzarbeitu.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je návrh těsně před schválením, takže je stále reálné, že začne fungovat od avizovaného 1. listopadu. O projednávání návrhu zákona ve Sněmovně již jednala s poslaneckými kluby.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Vláda o návrhu novely s nastavením pravidel jednala minulé pondělí i ve středu, shodu ale nenašla a nerozhodla. Dnes měla zasedat od 14:00, premiér Andrej Babiš (ANO) svolal ale místo toho mimořádnou schůzku se zástupci zaměstnavatelů a odborů. "Kurzarbeit bez výsledku," sdělila ČTK po dvouhodinovém jednání Maláčová.

Dnešního jednání se zástupci odborové konfederace, Svazů průmyslu a dopravy či Hospodářské komory se vedle Babiše a Maláčové účastnil i šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček a vicepremiéři Alena Schillerová a Havlíček (oba za ANO).

"Cílem je mít v klíčovém zákoně program, který bude fungovat ještě líp než program Antivirus, abychom byli připraveni na hospodářské otřesy, abychom kvůli výkyvům hospodářského cyklu nemuseli řešit masovou nezaměstnanost," uvedla po jednání kabinetu Maláčová. Dodala, že po doladění parametrů může být zákon schválen ve stavu legislativní nouze a začít tak fungovat od 1. listopadu.

Kurzarbeit by měl podle plánu od listopadu navázat na dočasný vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy, který má skončit na konci října. Odbory navrhují, aby vláda vyplácení podpor prodloužila do konce roku. Podle Středuly by tak vzniklo víc prostoru pro přípravu a přijetí kurzarbeitových pravidel. O případném prodloužení Antiviru mluvili už dřív i zaměstnavatelé.

Shoda podle informací ČTK není třeba na výši kurzarbeitové náhrady, kterou by měl pracovník dostávat od státu za neodpracované hodiny. Podle Maláčové by se neodpracované hodiny měly sčítat za celou fimu, nikoli jednoho zaměstnance. Rozpor je také v tom, kdy by se mělo ke kurzarbeitu přistoupit. Podle poslední dostupné verze novely o zaměstnanosti opatření vždy měla zavést jen vláda. Zaměstnavatelé i někteří ekonomové jsou proti. Podle nich se má nástroj začít využívat při určitých ekonomických potížích, ne po politickém rozhodnutí. Rozpory jsou i v pohledu na to, jaké by firmy se zkrácenou prací měly platit odvody. Nejasnosti jsou i u nastavení vzdělávání lidí, pro něž podnik nemá práci. Jasné nejsou ani dopady na státní rozpočet či další záležitosti.

Loading...
reklama