Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letecký průmysl schytal tvrdý direkt. Studie ukázala, kolik míst zaniklo

Letadla, ilustrační foto
Letadla, ilustrační foto
Foto: Pixabay

V globálním leteckém průmyslu během uplynulých šesti měsíců v důsledku koronavirové krize zaniklo více než 350.000 pracovních míst. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Five Aero. Podle spoluzakladatele společnosti Rowlanda Haylera by se počet zrušených míst mohl vyšplhat až k půl milionu, napsala agentura Bloomberg.

Údaje se týkají zaměstnanců leteckých přepravců, letišť i výrobců letadel. Více než 80 procent z doposud ohlášeného počtu zrušených pracovních míst připadá na Evropu a Severní Ameriku, ačkoli v loňském roce se tyto dva regiony na celkové osobní letecké přepravě podílely necelou polovinou, ukázala studie. Přispěla k tomu zřejmě skutečnost, že v těchto oblastech působí největší výrobci letadel i řada jejich důležitých dodavatelů, upozorňuje Bloomberg.

Koronavirová krize vedla k drastickému omezení letecké dopravy a poklesu poptávky po letadlech. "Tato krize způsobila leteckému průmyslu obrovské dlouhodobé škody," uvedl Hayler. "Vzhledem k důležitosti tohoto odvětví při podpoře ostatních podnikatelských aktivit jsou tyto ztráty pracovních míst katastrofou také pro širší ekonomiku," dodal.

Koronavirová krize těžce zasáhla rovněž letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group. Ty minulý týden podaly u Městského soudu v Praze návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, tedy odložení splatnosti dluhů. Požádat o dočasný odklad jim nově umožnil zákon označovaný jako Lex covid ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru.

Témata:  letectví a letadla doprava průzkumy práce

Aktuálně se děje

9. září 2026 17:53

9. září 2026 10:03

Stavět se má D52 či D55. Česko rozhodlo, kolik dá příští rok na dálnice

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.