Na Česko dopadají důsledky pandemie. Čtvrtina firem propouští

Tuzemské firmy výrazně redukovaly i nefinanční benefity. Jen čtvrtina podniků v období krize nezavedla žádná omezující opatření. Vyplývá to z průzkumu personálně-poradenské společnosti Randstad.

Na překážky na straně zaměstnavatele poslalo své lidi 17,8 procenta českých firem, neplacené volno alespoň části svých zaměstnanců nařídilo devět procent zaměstnavatelů. Firmy rovněž přistupovaly ke snižování úvazků (9,5 procenta) či změnám pracovní náplně (9,7 procenta) některých svých zaměstnanců.

"Přijatá opatření se výrazně lišila podle jednotlivých sektorů. Zatímco například firmy z IT nebo podnikových služeb fungovaly hladce i v době pandemie, subjekty z jiných oborů musely zcela zastavit svůj provoz a návrat k původnímu stavu se ani nyní nezdá pravděpodobný. Paralyzování celého HoReCa (hotelnictví a gastronomie) byznysu, maloobchodu a služeb se promítlo u firem, které naopak v krizi nabíraly. Přes polovinu našich nově nastoupivších zaměstnanců v logistice nyní tvoří lidé, kteří předtím pracovali právě ve zmíněných oborech," uvedl ředitel Randstadu Jacek Kowalak.

Z dat je podle něj vidět, že naprostá většina výrobních firem se zatím snažila zaměstnance udržet a volila cestu překážek na straně zaměstnavatele a využití kurzarbeitu. Dá se tedy očekávat, že opatření v mnoha firmách budou trvat i nadále. Je ovšem otázka, co se stane po skončení vládních podpor. "Zřejmě dojde k další vlně propouštění," poznamenal.

Nejvíce firem dosud propouštělo v sektorech automobilového průmyslu (35 procent) a obchod a služby (30 procent), nejméně v FMCG (rychloobrátkové zboží), a to 15 procent. Nejvíce nařízené dovolené připadlo opět na firmy v automobilovém průmyslu (38 procent), hodně ale k tomuto opatření přistoupili i zaměstnavatelé z FMCG (37 procent) a výroby (29 procent).

Ke snížení bonusů a variabilních složek mezd zaměstnanců se rozhodly nejčastěji výrobní firmy (30 procent) a sektor automobilového průmyslu (25 procent), který také nejčastěji snižoval základní mzdu zaměstnanců (19,5 procenta). Pomyslným vítězem krize byly obory e-commerce, IT a podnikových služeb. Nejen, že byly krizí nejméně zasaženy a nemusely ve většině případů zavádět žádná omezující opatření, ale často jim pandemie přinesla i nové příležitosti.

Míra snižování mzdy se také velmi lišila. Téměř třetině zaměstnanců, kterých se snižování týkalo, klesla mzda maximálně o pět procent. Další třetině ovšem dokonce o více než 30 procent. "Rozdíly jsou dané oborem a nastavením mzdy. Je zřejmé, že když se vezme pohyblivá složka obchodníkovi, bude jeho procentuální pokles mzdy o mnoho vyšší, než když se vezme bonus zaměstnanci kuchyně či výrobnímu dělníkovi," podotkl Kowalak. Téměř 16 procent firem například zrušilo svým lidem stravenky či dotované jídlo, pět procent životní či penzijní pojištění.

Dotazování v průzkumu se uskutečnilo v období od 1. do 15. května na vzorku 650 respondentů.

Témata:  práce,  nezaměstnanost,  firmy