Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurostat: Pracovní doba v Česku trvá 41,3 hodiny týdně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Podle zákoníku práce trvá týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, ve dvousměnném provozu 38,75 hodiny a ve vícesměnném pak 37,5 hodiny.

Po zkracování pracovní doby volají už několik let odbory. Poukazují na to, že průměrný Čech tráví v práci mnohem víc hodin než jeho kolega z Německa, Nizozemska či Dánska. Podle odborářů tak za svou pracovní kariéru lidé v ČR ve srovnání s kolegy ze západních států odpracují i několik let navíc. Mají tedy méně času na odpočinek, což může mít i dopady na zdraví, uvádějí odbory. Denní osmihodinová pracovní doba je v Česku už přes sto let. Uzákonilo ji krátce po svém vzniku v prosinci 1918 tehdejší Československo. Patřilo tak k pokrokovým státům.

V roce 2011 odpracovali lidé s plným úvazkem v Česku týdně v průměru 42,2 hodiny. Průměr sedmadvacítky tehdy dosahoval 41,4 hodiny. Od té doby se čas v práci zkracoval. V roce 2015 v ČR trval průměrně 41,8 hodiny a loni pak 41,3 hodiny za týden. V unii se pracovalo minulý rok průměrně 40,7 hodiny týdně. Lidé v Dánsku s plným úvazkem pracovali 38,4 hodiny, v Norsku 38,7 hodiny, ve Finsku a v Litvě 39,9 hodiny, na Slovensku 40,9 hodiny, v Německu 40,6 hodiny či v Itálii 40,3 hodiny.

Celková průměrná týdenní pracovní doba i se zahrnutím částečných úvazků pak v ČR loni zabrala 39,9 hodiny. Průměr sedmadvacítky byl 37 hodin. V roce 2011 průměrně trvala týdenní pracovní doba se zohledněním zkrácených úvazků v sedmadvacítce 37,6 hodiny. V Česku se průměrně dělalo i se zkrácenými úvazky 41,1 hodiny.

Vysoký počet hodin naznačuje malé rozšíření menších úvazků. V Nizozemsku, kde je podíl lidí se zkrácenou prací vysoký, průměrný odpracovaný čas za týden činil minulý rok 30,3 hodiny.

Jen s částečným úvazkem Češky či Češi odpracovali loni v průměru 21,7 hodiny. Před deseti lety to bylo 21,5 hodiny. V sedmadvacítce částečný úvazek zahrnuje v průměru 21,2 hodiny týdně.

Muži v ČR s plným úvazkem pracovali loni týdně v průměru 41,9 hodiny, ženy 40,4 hodiny. Pracovnice s částečným úvazkem strávily týdně prací v průměru 22,1 hodiny, pracovníci 20,6 hodiny.

S návrhem na zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně přišla před nedávnem vládní ČSSD. Je to jedno z jejích volebních témat. Vláda novelu zákoníku práce z dílny sociálních demokratů nepodpořila. Norma je ve Sněmovně. Do parlamentních voleb zbývají zhruba čtyři měsíce, zákon tak na přijetí moc šancí nemá.

Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí o zkracování pracovní doby se dá práce omezit nejen seškrtáním hodin, ale také prodloužením dovoleném či odbouráním části přesčasů. Experti nyní plošné zkrácení práce o 2,5 hodiny týdně nedoporučují. Podle studie by to mohlo prohloubit rozdíly mezi regiony, znamenalo by to také zvýšené náklady. Na změnu je nutné se předem připravit, aby se výpadek pracovních sil dorovnal. Zkrácení by podpořily přechod na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, automatizace a robotizace, uvádí studie.

Témata:  práce zaměstnání

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.