I český prezident Petr Pavel se v sobotu dostal ke slovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropa podle jeho názoru obstojí pouze za předpokladu, že bude obranyschopnější a silnější. Pavel se v té souvislosti vyslovil pro zakotvení Ukrajiny v Evropské unii i NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na mnichovské bezpečností konferenci s vědomím toho, že nový americký prezident Donald Trump může omezit americkou pomoc Ukrajině, vyzval Evropu k jednotě a vytvoření společné armády. Německý kancléř Olaf Scholz mu předtím slíbil, že Berlín bude v podpoře Kyjeva pokračovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek pro americkou televizi NBC News prohlásil, že pro Ukrajinu by bylo složité přežít bez americké vojenské pomoci, a to nejen nyní během probíhající ruské invaze, ale i poté, co válka skončí.
Ukrajinci odmítají účast na setkání s ruskými a americkými představiteli v rámci Mnichovské bezpečnostní konference, které avizoval americký prezident Donald Trump. Přesto, pokud by se rozhodli k jednání přistoupit, mohlo by to znamenat nejen první krok k míru, ale také symbolickou rehabilitaci Mnichova – města, jehož jméno je dodnes spojováno s historickou zradou. Zároveň by šlo o šanci pro Evropu, která postupně ztrácí svůj vliv pod tlakem Trumpova Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem opakuje scénář let 1938–1939. Evropské mocnosti bezmocně přihlížejí likvidaci ukrajinské suverenity a hrozbě války. Co si však Trump neuvědomuje – USA se jí nevyhnou, stejně jako Francie a Británie po Mnichovu.
Plánované mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, které oznámil americký prezident Donald Trump po telefonátech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyvolaly vlnu kritiky v USA i v Evropě, uvedl server Kyiv Independent. Trump prohlásil, že jednání začnou „okamžitě“ a že příměří na Ukrajině je „v dohledné době“ možné.
Donald Trump uvedl, že jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by se mohlo uskutečnit v Saúdské Arábii. Předtím telefonicky jednal jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, že by Kyjev dokázal znovu získat všechna okupovaná území.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit.
Případné nasazení evropských jednotek na Ukrajině by si podle analytiků vyžádalo podporu Spojených států, minimálně v oblasti zpravodajství a letectva. Západní vojenská aktivita po ukončení války však nemusí mít nutně rozsáhlý charakter – k odrazení Ruské federace od další agrese lze využít několik osvědčených strategií, od mírových misí přes tripwire až po deterence.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel, že by americký prezident Donald Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pokud by Západ přestal poskytovat finanční a vojenskou podporu Ukrajině, konflikt by mohl skončit „do dvou měsíců nebo méně“. Tato slova zazněla v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde Putin argumentoval, že Kyjev je zcela závislý na západní pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten k jednáním v jakémkoli formátu, pokud bude mít „garanci, že Amerika a Evropa nás neopustí“. Zelenskyj tak reagoval na Trumpův plán na rychlé ukončení války, který podle něj musí nejen zastavit konflikt, ale zajistit, že Rusko již nebude schopno znovu zahájit agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil při rozhovoru s agenturou Reuters strategický plán, který má Spojeným státům nabídnout přístup k ukrajinským zásobám vzácných zemin a dalších kritických minerálů. Tento krok je součástí snahy přilákat zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve naznačil ochotu podpořit Ukrajinu výměnou za ekonomickou spolupráci.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Přítomnost severokorejských vojáků v probíhajícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vzbudila velkou pozornost a obavy. Od listopadu 2024 bylo na podporu ruských sil nasazeno až 12 000 severokorejských vojáků, zejména v jižních pohraničních oblastech, jako je Kursk. Kruté, téměř sebevražedné taktiky, které tito vojáci používají, ukazují na jejich brutální výcvik a ideologickou oddanost, díky čemuž se stávají nebezpečnou, ale zároveň volatilní silou na bojišti.
Některé jednotky ruské armády začaly dostávat osly jako součást své logistické podpory. Fotografie a videa těchto zvířat se objevily na několika ruských kanálech na Telegramu, včetně kanálu „Žyvov Z“, který informoval, že jeden z oddílů obdržel osla jako regulérní přepravní prostředek. To naznačuje, že zvíře nebylo k jednotce dopraveno na základě dobrovolné iniciativy vojáků, ale skutečně bylo přiděleno velením jako součást vojenského vybavení. Uvedl to ukrajinský armádní server Militarnyi.
Moskva opět důrazně odmítla jakoukoli možnost dočasného příměří nebo zmrazení konfliktu na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové by takový krok Západ využil k dalšímu posílení ukrajinské armády a přípravě na vojenskou odvetu, uvedla agentura TASS.
První stíhačky Mirage 2000-5, které Francie slíbila Kyjevu, dorazily na Ukrajinu, oznámil 6. února francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Upozornil na to server Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten usednout k jednacímu stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud by to byla jediná možnost, jak dosáhnout míru pro Ukrajinu. V rozhovoru se novinářem Piersem Morganem, který byl zveřejněn 4. února, však zdůraznil, že Putina považuje za nepřítele.
Kreml zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přesto však tvrdí, že je připraven s ním jednat. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zopakoval stanovisko Moskvy ohledně právního postavení ukrajinské hlavy státu.
Ukrajina se nachází v kritickém bodě války proti Rusku, kdy její ozbrojené síly čelí nejen neustálým ztrátám na frontě, ale i rostoucím problémům s dezercemi, vyčerpáním vojáků a nedostatkem personálu. Do této situace vstupuje i otázka budoucí americké podpory, zejména když se do Bílého domu vrátil Donald Trump, píše Politico.
17. září 2025 21:35
17. září 2025 20:14
17. září 2025 18:56
17. září 2025 17:36
17. září 2025 16:56
Zejména diváci televize Prima baží po informacích o zdravotním stavu Jany Bouškové, protože si přejí její co možná nejrychlejší návrat do Prostřena. Václav Vydra prozradil novinky z jejich společné domácnosti, který se rozrostla o nového člena.
Zdroj: Dan Šrámek
Obezřetnost lidí už není taková, ale covid-19 se v populaci nadále šíří. Potvrzují to rostoucí počty případů během letošního září. V pondělí se dříve obávané onemocnění potvrdilo u více než tisícovky lidí.
