Trump si dělá jednoho nepřítele za druhým. Svět sleduje, jak se zavedené jistoty bezmocně hroutí

V reakci na nejnovější vývoj v Bílém domě se formuje nová aliance – takzvaná „koalice ochotných“, která si klade za cíl pomoci Ukrajině dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Více než deset evropských zemí se již shodlo na tom, že po uzavření mírové dohody plánují vyslat na Ukrajinu mírové jednotky. Jejich přesné složení a počet však zůstávají zatím nejasné.

„America Alone“

Co však zůstává zcela zřejmé, je fakt, že Spojené státy už nebudou tím, kdo drží transatlantické spojenectví pohromadě. A pokud lze soudit podle reakce Elona Muska – Trumpovy pravé ruky a samozvaného architekta nové americké politiky – USA se možná brzy rozloučí i se Severoatlantickou aliancí.

Trump své heslo „America First“ pojal skutečně doslovně. Po posledních událostech by se však dalo říct, že to nebude jen „America First“, ale také „America Alone“ – Amerika osamocená. Evropští spojenci totiž raději podpoří Ukrajinu než prezidenta, který se neštítí vydírat zemi sužovanou agresí největšího geopolitického rivala USA – Ruské federace.

Mezi západními spojenci i samotnými Američany rezonuje jediná otázka: „Proč?“ Proč se Trump rozhodl pro tak dramatický obrat v zahraniční politice? Proč usiluje o těsnější vazby mezi Washingtonem a Kremlem? A proč neváhá vydírat Ukrajinu – zemi sužovanou válkou – kvůli jejímu nerostnému bohatství?

Jako byznysmen, který se považuje za největšího znalce financí a obchodu, jako člověk, který údajně nejlépe rozumí jaderným zbraním i americkému politickému systému, musí přece chápat, jak zásadní dopad má obrat Spojených států směrem k Rusku.

Trump si nesčetněkrát posteskl nad tím, kolik Spojené státy utratily za války na Blízkém východě. Vadila mu i rozsáhlá podpora evropské bezpečnosti a nikdy se netajil nelibostí vůči jestřábí politice namířené proti Rusku. Především mu ale vadilo, že svět nefunguje podle jeho představ – že nikdo neuzavírá dohody tak, jak to podle něj umí jen on.

Neudělal deal a všechny šokoval

A tak si ho Američané zvolili – a náš „dealmaker“ se vrhl do vyjednávání po svém. Nejprve si znepřátelil Kanadu a Mexiko, dva klíčové obchodní partnery USA. Pak rozpoutal obchodní válku s Evropskou unií, aby vzápětí přešel k otevřené diplomatické konfrontaci s Ukrajinou. Svět jen bezmocně sleduje, jak se zavedené pořádky hroutí – a nestačí se divit. Reagovat na Trumpa v této podobě? To zatím nikdo nedokáže.

Šok srovnatelný s momentem, kdy německé tanky v roce 1939 překročily polské hranice, nebo když japonské letouny zdevastovaly Pearl Harbor. Svět tehdy strnul – nikdo nevěděl, jak reagovat. Británie a Francie, respektive USA, sice vyhlásily Německu válku, ale půl roku se téměř nic nedělo. Dnes Evropa sleduje další nečekaný zvrat – Trumpovy geopolitické manévry. Vzniká „koalice ochotných“, ale stejně jako tehdy, i teď panuje nejistota: Co dál?

Tato koalice slibuje podporu Ukrajině, zavazuje se k bezpečnostním zárukám. Ale lze to zvládnout bez USA? Možná ano – ale s obrovskými obtížemi. Spojené státy byly dosud nejen pilířem evropské bezpečnosti, ale i zárukou toho, že Evropa vůbec může něco garantovat. Zní to paradoxně? Možná. Ale právě to dnes Evropa řeší: může vůbec něco (účinně) garantovat, když už nemá jistotu v amerických garancích?

Co tedy dál? Spojené státy brzy opustí NATO, aliance se rozpadne a zůstane jen Evropská unie. Bývalí členové NATO se ocitnou na rozcestí: buď se pokusí udržet bezpečnostní spolupráci i bez USA, nebo budou bezradně přešlapovat a čekat, jakou další nečekanou strategii Trump vymyslí.

Javorové listy čekají na hovor od EU

Ať už se Evropa rozhodne jakkoliv, její pozice zůstává nejistá – a co teprve Kanada? Země javorového listu byla po desetiletí jedním z nejbližších spojenců USA, dokud Trump nepřišel s nápadem přetvořit ji v „51. stát“ a dosluhujícího premiéra Justina Trudeaua neironicky označil za „guvernéra“.

Měl jsem tu čest několikrát hovořit s kanadským politologem Charlesem Étiennem-Beaudrym, který vždy kladl důraz na jedno zásadní poselství: Evropa a Kanada musí držet pohromadě, prohloubit vzájemnou spolupráci a společně se postavit Trumpovi v Bílém domě – odhodlaně a bez zaváhání.

Beaudry například prohlásil, že Evropská unie je pro Kanadu důležitým partnerem. „A my milujeme Čechy. Třeba lidé v Quebecku a lidé v Česku jsou stejní. Milí lidé, kteří mají rádi pivo. Ulice Montrealu připomínají ulice Prahy,“ nastínil. „V Praze a Montrealu jsou milí lidé, krásné budovy, architektura. Milujeme umění, respekt k ostatním a dobré hodnoty. To chceme ve světě podporovat – vstřícnost,“ zdůraznil politolog.

Kanada a Spojené státy podle něj nadále budou blízkými partnery, ale Trump „otevřel Kanaďanům oči ohledně důležitosti diverzifikace naší ekonomiky a posílení vztahů s EU, britským Commonwealthem a Jižní Amerikou“. „Je tady hodně, co můžeme prodat do Evropské unie. Například zkapalněný zemní plyn, takže může zastavit svou závislost na ruském plynu. Můžete počítat s tím, že to Kanada udělá,“ podotkl.

Historie ukázala, že to dokážou. Společně porazily nacismus, stály u zrodu NATO a bojovaly bok po boku na Blízkém východě. Vždy měly za zády bezpečnostní záruky USA, ale zároveň se mohly spolehnout i samy na sebe. To se nesmí změnit. Právě nyní, v této klíčové chvíli, potřebují Kanada a Evropská unie spolupráci víc než kdykoliv předtím.

Témata:  válka na Ukrajině,  Kanada,  Volodymyr Zelenskyj,  Donald Trump