Klíčový týden pro Evropu: O její budoucnosti se rozhodne už ve čtvrtek

Na summitu v Londýně, který svolal britský premiér Keir Starmer, se sešli nejvyšší představitelé Evropy a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trumpova absence však znovu oživila otázku, zda je Amerika stále klíčovým spojencem evropských států. "Bylo cítit obnovené naléhavé volání po zajištění kolektivní bezpečnosti Evropy," uvedl nejmenovaný evropský diplomat.

Toto naladění zesílilo poté, co Trump v pátek otevřeně konfrontoval Zelenského v Bílém domě, což vyvolalo obavy, zda Spojené státy ještě považují Ukrajinu za svého partnera. Šéf unijní diplomacie Kaja Kallasová dokonce naznačila, že USA už nevedou "svobodný svět".

Starmer, jenž se minulý týden snažil upevnit vztahy s Trumpem, se nyní pokouší zprostředkovat jednotný evropský přístup. Británie společně s Francií a Ukrajinou plánují vypracovat mírový plán, který následně předloží Trumpovi – což představuje významný odklon od dřívějších očekávání, že iniciativu povede Washington. Plán zahrnuje nasazení mírových jednotek vedených Londýnem a Paříží, přičemž Macron naznačil možnost měsíčního příměří, které by se vztahovalo na vzdušné i námořní operace a energetickou infrastrukturu.

Evropa ale současně čelí realitě, že jakékoli budoucí závazky v oblasti bezpečnosti si vyžádají podstatné zvýšení vojenských výdajů. Téma financování obrany bude klíčovým bodem čtvrtečního summitu EU, kterého se Starmer už nezúčastní. Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro list Le Figaro varoval, že NATO musí navýšit své výdaje, pokud chce držet krok s Ruskem, které podle něj vydává na obranu až 10 % svého HDP.

Současné alianční pravidlo stanovuje minimální hranici výdajů na obranu na 2 % HDP, ale řada evropských zemí tohoto cíle ani zdaleka nedosahuje – k Trumpově nelibosti. Francie se pohybuje na úrovni 2,1 %, ale Macron nyní požaduje zvýšení až na 3,5 % HDP.

Aby bylo možné tento skok financovat, navrhuje Macron využití nevyčerpaných fondů EU. "Musíme dát Evropské komisi mandát k využití inovativního financování," uvedl s tím, že by mohlo jít o společné půjčky nebo zapojení Evropského stabilizačního mechanismu, který byl původně vytvořen pro řešení dluhové krize eurozóny. Podle něj je třeba okamžitě zajistit alespoň 200 miliard eur na investice do obrany.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při odchodu ze summitu v Londýně prohlásila, že nyní nastal okamžik, kdy se "Evropa musí urychleně přezbrojit". Podle jednoho z evropských diplomatů by čtvrteční jednání mohlo přinést historické rozhodnutí o zvýšení obranných rozpočtů, avšak existují vážné překážky. Maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě udržuje přátelské vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se může pokusit zablokovat jakýkoli pokus o radikálnější přístup k obraně Evropy.

Generální tajemník NATO Mark Rutte po londýnském summitu potvrdil, že některé země se zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu, ale detaily o tom, kdo a o kolik, zůstávají nejasné. Přestože evropští lídři mluví o nutnosti zvýšené obrany, konkrétní kroky jsou zatím v mlze. Kapacity evropského obranného průmyslu jsou omezené a případné zvyšování vojenských rozpočtů se může projevit až v dlouhodobém horizontu.

Zůstává rovněž otázkou, jak přesně bude vypadat mírový plán Starmera a Macrona, a především, jak přesvědčí Trumpovu administrativu k jeho podpoře. Druhý nejmenovaný diplomat poukázal na to, že Zelenskyj nyní zoufale potřebuje obnovit vztahy s Trumpem a dokončit dohodu o dodávkách nerostných surovin do USA, která měla být finalizována minulý týden. Tato dohoda by Spojeným státům zajistila obchodní zájmy přímo na ukrajinském území a mohla by sloužit jako prostředek k jejich dlouhodobému zapojení do bezpečnostní situace regionu.

Jak však přimět Putina k jednacímu stolu, zůstává velkou neznámou. Kreml už předem odmítl možnost rozmístění aliančních mírových jednotek na Ukrajině a současně slaví Trumpovy nedávné diplomatické ústupky jako důkaz slábnoucího západního odhodlání.

Po summitu Zelenskyj uvedl, že mezi Kyjevem a Bílým domem došlo k dalším kontaktům, ale ne na jeho úrovni. Současně zopakoval svůj dřívější slib, že pokud by Ukrajina získala členství v NATO, je připraven rezignovat.

Klíčovou postavou dalšího vývoje bude zřejmě polský premiér Donald Tusk, který už v neděli vyzval Evropu, aby přestala spoléhat na Spojené státy jako hlavního garanta bezpečnosti. "Pět set milionů Evropanů žádá 300 milionů Američanů, aby je chránili před 140 miliony Rusů. Umíte počítat? Spoléhejte sami na sebe. Začněte spoléhat na sebe," prohlásil. 

Témata:  EU,  Keir Starmer (labouristi),  válka na Ukrajině,  Emmanuel Macron