Úplný obrat, nebo impeachment. Pád Ukrajiny bude stát životy i Američany, zaplatí za to Trump

Prezident Spojených států si neuvědomuje několik klíčových skutečností. Osud Ukrajiny je spojen s osudem Evropy – a nakonec může mít zásadní dopady i na samotné USA. Veškeré úsilí předchozích administrativ, které se snažily čelit ruským, respektive sovětským snahám o destabilizaci západní civilizace, se nyní rozplývá – a to navíc za aktivní podpory Washingtonu.

Trump je jen jedním z mnoha prezidentů – přišel po svých předchůdcích a další ho vystřídají. Drtivá většina z nich (s výjimkou Trumpa) si uvědomovala zásadní význam transatlantické spolupráce a vnímala ji jako nedotknutelný pilíř stability. Ano, ekonomické i bezpečnostní neshody byly na denním pořádku, ale právě ty jsou nedílnou součástí každého spojenectví. Bez nich by nemohlo růst, vyvíjet se – a tím pádem ani přežít.

Trump, jako zapřisáhlý transakcionalista a samozvaný mistr dohod, podstatu tohoto spojenectví nikdy nepochopil – a během jediného týdne ho dokázal výrazně narušit. Evropští spojenci se mezitím postupně smiřují s realitou, že Amerika v následujících čtyřech letech nebude spolehlivým partnerem.

S touto tíživou realitou se nyní musí vyrovnat i Ukrajina. Od úterý už nemůže počítat s americkou vojenskou pomocí, která byla v mnoha ohledech klíčová pro její obranu. Pokud budou zničeny další systémy Patriot nebo HIMARS, ukrajinská armáda ztratí možnost jejich náhrady – a tím se výrazně zvýší ohrožení jak vojáků, tak civilistů.

Rusko získává výhodu bez úsilí

Stejné riziko platí i pro munici. Její nedostatek se nyní může stát klíčovým faktorem, který by mohl vést k prolomení fronty a postupu ruských sil až hluboko na západ Ukrajiny. V takovém scénáři by se ruská vojska ocitla přímo na hranicích Slovenska, Polska, Rumunska a Maďarska. Nelze přitom realisticky očekávat, že by se Robert Fico či Viktor Orbán proti této expanzi postavili – naopak, stejně jako Trump jí spíše nahrávají.

Pokud by Ukrajina padla, scénář je jasný: ruská armáda by stála přímo na hranicích Evropské unie a NATO – bojeschopná, posílená zkušenostmi z fronty a připravená na další kroky. Jak by na takovou situaci zareagoval Washington?

S touto ruskou armádou žádný „deal“ uzavřít nepůjde. Trump bude muset jasně rozhodnout, zda stojí po boku Moskvy, nebo Evropy. Pro každého amerického prezidenta, který si zachovává zdravý rozum, je volba jediná – obrana před Ruskem. A Trump, ať už je k Evropě jakkoli tvrdý, si dobře uvědomuje, že tuto situaci si nemůže dovolit ignorovat. Evropu stále potřebuje – a ideálně v míru.

Možná se tento scénář zdá přehnaný, možná příliš pesimistický. Přesto právě tímto směrem Trump tlačí svět tím, že odstřihl Ukrajinu od vojenské pomoci. Spojené státy nemusí vynakládat obrovské úsilí, ale i symbolická podpora ukrajinského odporu by vyslala do Kremlu jasný vzkaz: tudy cesta nevede.

Jenže Vladimir Putin a jeho věrní slyší den co den jediné: cíle jejich „speciální vojenské operace“ jsou na dosah – vědí, že cesta tudy vede. Stačí jen vyčkávat, než vztahy mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zamrznou natolik, že už nebude cesty zpět. Díky Trumpovi si Moskva ani nemusí budovat vyjednávací pozici či usilovat o to, aby její podmínky pro ukončení konfliktu byly pro Ukrajinu jakkoli přijatelné.

Co Trump bude muset hasit?

Jak už bylo řečeno, bez americké vojenské pomoci se fronta na Ukrajině může zhroutit. Rusové budou postupovat dál – přes Kyjev a Lvov až k hranicím dalších evropských států. A protože Moskvu pohání jediný cíl – expanze – není důvod očekávat, že by se zastavila právě tam. V přímém ohrožení ruského expanzionismu se mohou ocitnout Pobaltí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko či Finsko. Navíc ruská armáda získala neocenitelné bojové zkušenosti, což jí dává značnou výhodu v případném střetu s NATO.

Jakmile dojde k přímému střetu mezi Ruskem a NATO, Trump se ocitne v krajně nepříjemné situaci. Diktátora Putina, kterého napůl obdivuje a napůl s ním chce uzavřít „deal“, bude muset nejen odsoudit, ale postavit se proti němu s plnou silou americké armády. Ani Washington, ani samotný Trump nemají zájem na tom, aby Evropa čelila ruské agresi.

Ať už je Trump k Evropě jakkoli tvrdý, nelze ignorovat realitu: velké americké korporace zde mají své pobočky a generují zisky v miliardách, ba bilionech dolarů. Pokud by došlo k napadení Evropy, Trump by si to musel „vyžrat“ se vším všudy – a hrozba impeachmentu by byla víc než reálná. Nejenže by se proti němu postavili demokraté, ale znechucení by kulminovalo i v řadách republikánů. Jeho pád by se pak stal jen otázkou času.

To vše znamená jediné – Trump nemá zájem na tom, aby Ukrajina padla. Pokud by se tak stalo, byl by to právě on, kdo by nakonec musel poslat americké vojáky umírat na bojištích evropského kontinentu. A pokud by chtěl v případě napadení Evropy zůstat u moci, jiná možnost než válka s Ruskem, by mu nezbývala.

Témata:  válka na Ukrajině,  Donald Trump,  komentář