Mírové úsilí na Ukrajině se mění v globální šachovou partii s EU a USA v hlavních rolích

Po včerejší schůzce amerických a ukrajinských diplomatů v saúdskoarabské Džiddě se vyjasnily klíčové požadavky Kyjeva pro možné mírové urovnání. Ukrajinská strana přistoupila na některé podmínky Washingtonu a podpořila návrh 30denního příměří. Podle amerických představitelů je nyní rozhodnutí na Moskvě, když sdělili, že „míč je na straně Ruska“.

Kreml se nyní ocitá pod značným tlakem, jelikož musí dokázat, že pro Trumpa nebude tvořit překážku v jeho cestě k míru doslova za každou cenu. Americký prezident už naznačil, že je ochoten obětovat i dlouholeté spojenectví s Ukrajinou, když během schůzky v Oválné pracovně Bílého domu ostře konfrontoval jejího prezidenta Volodymyra Zelenského.

Rusko i Ukrajina se ocitly v kritickém bodě konfliktu. Ruská armáda se zoufale snaží vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti, protože pokud by klíčové město Sudža zůstalo v rukou Kyjeva, znamenalo by to pro Ukrajinu zásadní výhodu při mírových jednáních. Ukrajinská strana však zároveň odmítá zmrazení frontové linie, jelikož by to znamenalo definitivní ztrátu až pětiny jejího území. Přesto není schopna provést efektivní protiútok, který by jí umožnil část ztracených oblastí získat zpět.

Pro amerického prezidenta a jeho nejbližší kruh je priorita jasná: ukončit krveprolití. Kromě Trumpa se o zastavení „nesmyslného zabíjení“ opakovaně zasazují i viceprezident JD Vance a nejbohatší člověk světa Elon Musk, kteří střídavě přičítají odpovědnost jak Kyjevu, tak Moskvě.

Deal s Ruskem? Nereálný

Současná administrativa Bílého domu se snaží naplnit svůj klíčový slib voličům – co nejrychleji ukončit konflikt. Zatímco během nedávného telefonátu mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem mohlo padnout ujištění, že Moskva o mír skutečně stojí, po úterních jednáních v Džiddě se situace změnila. Trump obnovil vojenskou podporu Ukrajině, aby se mohla bránit proti ruské agresi.

Naznačuje to, že Kyjev se začal více přizpůsobovat americkým požadavkům, což mu otevírá cestu k naplnění představ Trumpovy administrativy. „Míč je nyní na straně Ruska,“ a Putin s ním může naložit jakkoli – jeho podmínky pro mír však zůstávají mimořádně tvrdé. Moskva požaduje plnou kontrolu nad všemi čtyřmi anektovanými oblastmi, bez ohledu na aktuální situaci na bojišti, a zároveň trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala svých ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance.

Podle Evy Taterové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR je tptož vstup Ukrajiny do EU a NATO spíše otázkou vzdálenější budoucnosti. „S ohledem na blízký časový horizont se nabízí alternativy v podobě vojenských misí OSN, NATO či EU v oblasti s cílem zajistit ukrajinské hranice a dlouhodobý klid zbraní v oblasti,“ vysvětlila. 

Je reálné, že Trump jako zkušený „dealmaker“ odmítne ruské požadavky, které bude považovat za přehnané. Pokud jde o území, na která si Moskva činí nárok, ruská armáda fakticky ovládá pouze Luhanskou oblast a většinu Doněcké. V Chersonské a Záporožské oblasti však stále zuří těžké boje, přičemž značná část, včetně hlavních měst Chersonu a Záporoží, zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Veškerá relevantní správa těchto oblastí tak i nadále spadá pod Kyjev.

Ukrajinská protiofenzíva, která se ještě nedávno zdála nepravděpodobná, se nyní jeví jako reálnější možnost. Už v listopadu EuroZprávy.cz oslovily bezpečnostního experta Lukáše Visingra, aby nastínil možný přístup Donalda Trumpa k řešení konfliktu. I s odstupem několika měsíců se jeho slova ukazují jako trefná.

Podle Visingra bylo pravděpodobné, že Trump se pokusí válku ukončit rychle a diplomaticky – což se nyní potvrzuje. „Trump sází na osobní diplomacii a přímá jednání. Je možné, že se pokusí uspořádat summit s nejvyššími představiteli – tedy on, Zelenskyj a Putin. Pokud mu to nevyjde, může reagovat impulzivně,“ uvedl expert.

A Trumpova nevyzpytatelnost je dobře známá. „Dovedu si představit, že Trump prostě řekne: ‚Teď se začne jednat,‘ a pokud nebude po jeho, pohrozí Zelenskému omezením vojenské pomoci. Stejně tak ale může Putinovi vzkázat, že v případě neústupnosti podporu Ukrajině naopak výrazně navýší.“

Jeho slova se potvrdila – když Zelenskyj, byť s dobrými úmysly, naznačil neochotu jednat podle Trumpových podmínek, tedy bez bezpečnostních garancí, americký prezident okamžitě zastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině. Jakmile však Kyjev v Džiddě projevil vstřícnost vůči požadavkům Washingtonu, podpora se znovu obnovila.

Pokud by se Washington skutečně rozhodl pro rozsáhlou vojenskou pomoc, místo diplomatického řešení by konflikt mohl naopak eskalovat. Nyní tak vše závisí na Kremlu – pokud Putin přijme nabízenou cestu k jednání, mírové rozhovory se rozběhnou. Pokud ne, Spojené státy mohou Ukrajinu podpořit ještě výrazněji, což by pro ruské síly na frontě znamenalo vážné komplikace.

Trump v posledních dnech naznačil, že vůči Rusku neváhá sáhnout po tvrdších opatřeních. Koncem minulého týdne oznámil, že zvažuje zavedení rozsáhlých sankcí a cel, aby zvýšil tlak na Moskvu a přiměl ji k jednání o příměří a ukončení války na Ukrajině. Ve svém pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social poprvé od nástupu do úřadu otevřeně signalizoval přísnější postoj vůči Kremlu, který dosud čelil jen omezenému tlaku ze strany jeho administrativy.

Rusko a Ukrajina nejsou jediní hráči

Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtým rokem a nepřímo do ní vstoupila řada klíčových hráčů – především Spojené státy a Evropská unie. Tyto mocnosti budou mít při hledání mírového řešení vlastní požadavky, přičemž Washington je formuluje otevřeněji a přímo, zejména při jednáních s ruskou a ukrajinskou delegací. Evropa však ani po více než třech letech konfliktu k podobně aktivní diplomacii nepřistoupila.

Americká diplomacie vedená Marcem Rubiem však připustila, že chce, aby se Evropská unie do jednání aktivně zapojila. Klíčovým důvodem je skutečnost, že EU vůči Rusku uvalila rozsáhlé sankce, jejichž budoucí podoba – včetně možnosti jejich zmírnění či úplného zrušení – se nevyhnutelně stane součástí vyjednávacího procesu.

Evropská unie však čelí mnohem naléhavějším výzvám než Spojené státy. Na rozdíl od Washingtonu totiž bezprostředně sousedí s Ruskem, a každý krok Moskvy tak má přímý dopad na její ekonomiku i bezpečnost. Důsledky ruské invaze na Ukrajinu to jasně ukázaly – konflikt přinesl nejen hospodářskou a energetickou krizi, ale také rozsáhlou humanitární katastrofu s nutností přijetí milionů ukrajinských válečných uprchlíků.

EU proto usiluje o vytvoření mírových jednotek, které by operovaly na Ukrajině jako preventivní síla odrazující Moskvu od případné další agrese. Jejich konkrétní podoba však zůstává nejistá, zatímco Rusko na tuto myšlenku reaguje s výraznou skepsí. Podobnou iniciativu navrhla i Austrálie, avšak Kreml ji okamžitě varoval, aby od ní upustila – přestože Canberra by jako geograficky vzdálený a relativně neutrální aktér mohla mít větší šanci na přijetí své mise ze strany USA. Šéfka australské diplomacie Penny Wongová na pohrůžku reagovala slovy, že se její země „nenechá zastrašit“.

Možnost vytvoření mírových jednotek už dříve pro EuroZprávy.cz komentovala výkonná ředitelka Prague Security Studies Insitute Dr. Jana Robinson. „Prezident Trump skoro jistě očekává, že evropské vojenské jednotky budou chránit ukrajinskou DMZ a zajistí další struktury odstrašení,“ vysvětlila.

„Trump pravděpodobně dá Putinovi jasně najevo, že na jakoukoliv jeho snahu vymanit se z této dohody a obnovit agresi odpoví použitím amerických zbraňových systémů (stand-off weapons), včetně amerických stíhacích letadel – ale žádné americké pozemní jednotky,“ upřesnila. 

Podle experta na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhyna je uzavření konfliktu pro Evropu klíčové. „„Jde o to, že Evropa bude v příštích letech stále méně bezpečná kvůli hrozbám ze strany Ruska, které budou doprovázeny frustrací a rozhořčením těch ukrajinských bojovníků, kteří přišli o všechno a budou z této ztráty vinit USA a EU,“ uved.

„Klíčové je, že Ruská federace v současném stavu pod vládou Vladimira Putina, která je partnerem Severní Koreje a Číny, představuje jasnou a nepochybnou hrozbu. A dokud tato hrozba nezmizí a Putinův režim nebude sesazen a Ruská federace nezačne plnit a dodržovat svou vlastní ústavu – jsou jakékoli naděje na udržitelný mír stejným zbožným přáním a kouzlem, jak jsem popsal dříve,“ doplnil.

Témata:  válka na Ukrajině,  USA