Evropa by měla být zastoupena při diplomatických jednáních o míru na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce ve vysílání České televize. Podle Pavla také není možné rozhovory uspěchat.
Šéfa americké diplomacie Marca Rubia posílá prezident Donald Trump na jednání s ruskými diplomaty, aby se zjistilo, zdali to Vladimir Putin myslí s mírem na Ukrajině vážně. Rubio se na rozhovory se zástupci Moskvy přesouvá z Izraele.
Francie bude v pondělí opravdu hostit summit evropských lídrů, informovalo Politico s odkazem na slova francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota. Stále však není jasné, kdo všechno obdržel pozvánku na zítřejší jednání v Paříži.
Rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem jsou podle Kremlu signálem, že problémy se odteď budou řešit dialogem. Bude se mluvit o míru, nikoliv o válce, tvrdí Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
V ukrajinském Černobylu pokračuje zásah hasičů po pátečním dronovém útoku, při kterém došlo k poškození budovy nad zničeným jaderným reaktorem. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) po incidentu uvedla, že jaderná bezpečnost je kvůli konfliktu na Ukrajině i nadále ohrožena.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal summit v reakci na nejnovější vývoj ohledně války na Ukrajině. Setkání evropských lídrů má proběhnout v pondělí v Paříži. Informoval o tom web Politico, který se odvolává na vyjádření polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského během Mnichovské bezpečnostní konference.
I český prezident Petr Pavel se v sobotu dostal ke slovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropa podle jeho názoru obstojí pouze za předpokladu, že bude obranyschopnější a silnější. Pavel se v té souvislosti vyslovil pro zakotvení Ukrajiny v Evropské unii i NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na mnichovské bezpečností konferenci s vědomím toho, že nový americký prezident Donald Trump může omezit americkou pomoc Ukrajině, vyzval Evropu k jednotě a vytvoření společné armády. Německý kancléř Olaf Scholz mu předtím slíbil, že Berlín bude v podpoře Kyjeva pokračovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek pro americkou televizi NBC News prohlásil, že pro Ukrajinu by bylo složité přežít bez americké vojenské pomoci, a to nejen nyní během probíhající ruské invaze, ale i poté, co válka skončí.
Ukrajinci odmítají účast na setkání s ruskými a americkými představiteli v rámci Mnichovské bezpečnostní konference, které avizoval americký prezident Donald Trump. Přesto, pokud by se rozhodli k jednání přistoupit, mohlo by to znamenat nejen první krok k míru, ale také symbolickou rehabilitaci Mnichova – města, jehož jméno je dodnes spojováno s historickou zradou. Zároveň by šlo o šanci pro Evropu, která postupně ztrácí svůj vliv pod tlakem Trumpova Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem opakuje scénář let 1938–1939. Evropské mocnosti bezmocně přihlížejí likvidaci ukrajinské suverenity a hrozbě války. Co si však Trump neuvědomuje – USA se jí nevyhnou, stejně jako Francie a Británie po Mnichovu.
Plánované mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, které oznámil americký prezident Donald Trump po telefonátech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyvolaly vlnu kritiky v USA i v Evropě, uvedl server Kyiv Independent. Trump prohlásil, že jednání začnou „okamžitě“ a že příměří na Ukrajině je „v dohledné době“ možné.
Donald Trump uvedl, že jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by se mohlo uskutečnit v Saúdské Arábii. Předtím telefonicky jednal jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, že by Kyjev dokázal znovu získat všechna okupovaná území.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit.
Případné nasazení evropských jednotek na Ukrajině by si podle analytiků vyžádalo podporu Spojených států, minimálně v oblasti zpravodajství a letectva. Západní vojenská aktivita po ukončení války však nemusí mít nutně rozsáhlý charakter – k odrazení Ruské federace od další agrese lze využít několik osvědčených strategií, od mírových misí přes tripwire až po deterence.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel, že by americký prezident Donald Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pokud by Západ přestal poskytovat finanční a vojenskou podporu Ukrajině, konflikt by mohl skončit „do dvou měsíců nebo méně“. Tato slova zazněla v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde Putin argumentoval, že Kyjev je zcela závislý na západní pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten k jednáním v jakémkoli formátu, pokud bude mít „garanci, že Amerika a Evropa nás neopustí“. Zelenskyj tak reagoval na Trumpův plán na rychlé ukončení války, který podle něj musí nejen zastavit konflikt, ale zajistit, že Rusko již nebude schopno znovu zahájit agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil při rozhovoru s agenturou Reuters strategický plán, který má Spojeným státům nabídnout přístup k ukrajinským zásobám vzácných zemin a dalších kritických minerálů. Tento krok je součástí snahy přilákat zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve naznačil ochotu podpořit Ukrajinu výměnou za ekonomickou spolupráci.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Přítomnost severokorejských vojáků v probíhajícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vzbudila velkou pozornost a obavy. Od listopadu 2024 bylo na podporu ruských sil nasazeno až 12 000 severokorejských vojáků, zejména v jižních pohraničních oblastech, jako je Kursk. Kruté, téměř sebevražedné taktiky, které tito vojáci používají, ukazují na jejich brutální výcvik a ideologickou oddanost, díky čemuž se stávají nebezpečnou, ale zároveň volatilní silou na bojišti.
Některé jednotky ruské armády začaly dostávat osly jako součást své logistické podpory. Fotografie a videa těchto zvířat se objevily na několika ruských kanálech na Telegramu, včetně kanálu „Žyvov Z“, který informoval, že jeden z oddílů obdržel osla jako regulérní přepravní prostředek. To naznačuje, že zvíře nebylo k jednotce dopraveno na základě dobrovolné iniciativy vojáků, ale skutečně bylo přiděleno velením jako součást vojenského vybavení. Uvedl to ukrajinský armádní server Militarnyi.
Moskva opět důrazně odmítla jakoukoli možnost dočasného příměří nebo zmrazení konfliktu na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové by takový krok Západ využil k dalšímu posílení ukrajinské armády a přípravě na vojenskou odvetu, uvedla agentura TASS.
21. prosince 2025 21:05
21. prosince 2025 19:47
21. prosince 2025 18:29
21. prosince 2025 17:15
21. prosince 2025 15:57
21. prosince 2025 14:45
21. prosince 2025 13:35
21. prosince 2025 12:31
21. prosince 2025 11:23
21. prosince 2025 10:07
21. prosince 2025 8:58
21. prosince 2025 5:00
20. prosince 2025 21:08
Uplynul přesně rok od chvíle, kdy hudební scénu opustila zpěvačka Helena Zeťová. Při této příležitosti byly se souhlasem jejího otce, Josefa Zetě, poprvé zveřejněny fotografie místa jejího posledního odpočinku. Helena byla pochována do rodinného hrobu na Horní Bečvě, kde odpočívá společně se svou babičkou a symbolicky také se svými dvěma milovanými psy.
Zdroj: Libor Novák
Policie od uplynulého víkendu vyšetřuje případ vraždy v Olomouckém kraji. Zemřela žena, jedna osoba byla zadržena. Podle dostupných informací se v domě na Šternbersku střílelo.
