Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu. Dnes o tom na svých internetových stránkách píše polský list Rzeczpospolita.
Evropská unie od sankcí a tlaku vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině. Dnes to v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj přepočítal ve slabosti Ukrajiny a ostatních Evropanů a nepomáhá mu ani to, že jako zbraně používá používá potraviny a energetické suroviny.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerického prezidenta Joea Bidena ocitl "v neuvěřitelně těžké pozici", když se ve své pokračující válce proti Ukrajině uchýlil k používání jediného nástroje, kterým je brutální zacházení s ukrajinskými občany. Biden to dnes podle agentury Reuters řekl novinářům v Bílém domě.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o bezpodmínečném dodržování termínů a výše výplat vojákům povolaným v rámci částečné mobilizace. Oznámila to dnes agentura Interfax. Plat má podle Putina činit nejméně 195.000 rublů měsíčně (asi 78.000 Kč). Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu. Agresivní válku, kterou proti sousední zemi vede, nazývá "speciální vojenskou operací".
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve "čtyřech nových oblastech Ruska", jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Většina obyvatel západních zemí nemá chuť ustoupit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v rámci případné dohody, která by mohla ukončit jeho válečné tažení na Ukrajině. Uvedl to list The Guardian s odkazem na průzkum, podle kterého je na Západě také silná podpora přísnějších sankcí vůči Moskvě a další pomoci Kyjevu. V dalších státech jsou ale názory více proruské.
Ruský prezident Vladimir Putin chce dojednat dočasné příměří s Ukrajinou, aby se mohl připravit na další rozsáhlou ofenzivu začátkem nadcházejícího roku, uvedl dnes portál Meduza s odkazem na nejmenované zdroje blízké Kremlu a ruské vládě.
Ruský prezident Vladimir Putin nepovažuje za nutné, aby jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Putin to podle agentury TASS řekl novinářům v Astaně, kde se během dvou dnů zúčastnil několika summitů. Putin dnes také prohlásil, že se v Rusku v dohledné době neplánuje další vlna mobilizace a další masivní údery na "ukrajinské objekty" nejsou nutné.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešní schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.
Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny Valným shromážděním OSN je "jasným vzkazem" Moskvě, že Rusko nemůže "vymazat suverénní stát z mapy". Uvedl to americký prezident Joe Biden v tiskovém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na twitteru napsala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde. Výsledek hlasování přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ruský prezident Vladimir Putin se ukázal být slabším, než se předpokládalo. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Bild to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl, že éra někdejší německé kancléřky Angely Merkelové a s tím související vstřícný přístup k Rusku skončily a že Evropa se nyní musí naučit omezit vliv Moskvy. Poukázal také na to, že ruské jaderné vyhrožování je příliš i na Čínu a Indii.
Zakladatel automobilky Tesla Elon Musk popřel zprávy o tom, že by hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem před zveřejněním ankety na twitteru. V té tento americký podnikatel jihoafrického původu na začátku tohoto měsíce navrhl svůj "mírový plán" pro Ukrajinu a Rusko, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu.
Americký prezident Joe Biden se nedomnívá, že Rusko použije ve válce s Ukrajinou jaderné zbraně. Považuje ale za nezodpovědné, že ruský prezident Vladimir Putin o této možnosti mluví. Biden to řekl v rozhovoru, který dnes odvysílala stanice CNN. Schůzku s ruským prezidentem zcela nevylučuje, nyní ale pro ní nevidí důvod.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl šéfovi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelovi Grossimu, že situace kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny je znepokojivá. Informovala o tom agentura Reuters. Elektrárna, kterou od března okupují Rusové, je už měsíce terčem ostřelování, z něhož se vzájemně obviňují Kyjev a Moskva.
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 na dnešním mimořádném jednání odsoudila ruské raketové údery na ukrajinské civilisty a uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se za ně bude zodpovídat. Skupina, kterou tvoří Německo, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie, rovněž přislíbila Ukrajině podporu a vyzvala režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby nepodporoval ruské vojenské operace.
Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena na okraj nadcházejícího summitu skupiny G20, pokud se takový návrh objeví. Prohlásil to dnes v ruské televizi šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v kazachstánské metropoli Astana. Podle Kremlu je schůzka naplánovaná na čtvrtek 13. října, turecké zdroje dříve hovořily o středě. Turecko, které si v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou zachovává neutrální pozici, dnes obě země vyzvalo, aby co nejdříve uzavřely klid zbraní.
Ruský prezident Vladimir Putin se při vedení války na Ukrajině dopustil strategických chyb, a to i proto, že jeho vedení je prakticky neomezené. V projevu to dnes podle britských médií uvede ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes potvrdil, že ranní rozsáhlé údery napříč ukrajinským územím jsou odvetou za "teroristické útoky" proti Rusku včetně sobotního poškození strategického Kerčského mostu na anektovaný Krym. Střely dlouhého doletu podle něj zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení.
Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na dnešní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu.
Za sobotní explozí na Kerčském mostě je podle ruského prezidenta Vladimira Putina ukrajinská tajná služba. Prezident, jehož citovala agentura RIA Novosti, dnes výbuch označil za teroristický čin.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který převádí provoz projektu na těžbu ropy a zemního plynu Sachalin 1 na nově vytvořený ruský podnik. Dekret dává ruské vládě právo rozhodnout, zda si na ruském Dálném východě budou moci zachovat své podíly zahraniční firmy. Informovaly o tom agentury Reuters a Bloomberg. Projekt doposud provozovala americká společnost Exxon Mobil, která v něm vlastní třicetiprocentní podíl.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží rozdělit Evropu, ale to se mu nepodaří. Čtvrteční summit Evropského politického společenství (EPC) a dnešní neformální summit Evropské unie v Praze ukázaly, že Evropa pevně stojí za Ukrajinou a podporuje její územní integritu. Po summitu to novinářům řekl německý kancléř Olaf Scholz. Odsoudil ruské hrozby použití jaderných zbraní v konfliktu s Ukrajinou.
6. listopadu 2025 21:51
6. listopadu 2025 20:26
6. listopadu 2025 19:09
6. listopadu 2025 17:57
Dalším případem násilného činu ve vězení se zabývá policie. Po vraždě v plzeňské věznici byl nynější případ z Královéhradeckého kraje kvalifikován jako pokus o vraždu. Podezřelým je vězeň, který si již odpykává souhrnný třicetiletý trest odnětí svobody.
Zdroj: Jan Hrabě
Nejvyšší správní soud (NSS) prověřil jednu ze stížností na průběh říjnových sněmovních voleb a rozhodl se podat trestní oznámení kvůli postupu jedné okrskové komise v Blansku. ANO bylo v okrsku započteno o více než 20 hlasů více, než hnutí získalo. Nemuselo jít jen o nepozornost, domnívají se soudci.
