V červencových volbách do Poslanecké sněmovny by vedlo hnutí ANO s podporou 33 % hlasů, což je pokles o 2,5 procentního bodu oproti červnu. Druhá by byla ODS s 15 %, což je nárůst o jeden procentní bod. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by vítězem sněmovních voleb bylo hnutí ANO s podporou 35,5 procenta voličů, což by mu zajistilo 87 křesel v dolní parlamentní komoře. Současná vládní koalice, včetně lidovců, by získala celkem 37,5 procenta hlasů. Lidovci by se však kvůli dlouhodobě nízké podpoře dvou procent do Sněmovny nedostali.
V květnu by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo opoziční hnutí ANO, získalo by 34,5 procenta hlasů a 87 křesel. Strany nynější vládní pětikoalice by nedosáhly na většinu v dolní parlamentní komoře. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury Median.
Volby do Poslanecké sněmovny by aktuálně vyhrálo opoziční hnutí ANO s více než 33 procenty hlasů a značným náskokem před druhou koalicí Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Přes 10 procent by se ještě dostali vládní Piráti. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Kantar.
Opoziční hnutí ANO by aktuálně volilo ze všech subjektů nejvíce lidí, konkrétně 31 procent, ukazuje dubnové šetření agentury Median. Oproti druhé ODS jsou jeho preference dvojnásobné. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran a hnutí.
Volby do Evropského parlamentu se v zemích sedmadvacítky mají uskutečnit od čtvrtka 6. do neděle 9. června 2024. Své zástupce si za rok vyberou i čeští voliči.
Sněmovní volby by aktuálně vyhrálo se ziskem přes 30 procent opoziční hnutí ANO před volební koalicí Spolu, respektive ODS. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro pořad Otázky Václava Moravce.
Sněmovní volby by na přelomu března a dubna vyhrálo podle modelu agentury Kantar pro Českou televizi hnutí ANO s 29,5 procenta. V případě, že by kandidovala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), skončila by na druhém místě s 27,5 procenta hlasů, a proti únoru si tak s ANO prohodila místo.
Ve volbách do Sněmovny by nyní na prvním místě skončilo hnutí ANO s 34,5 procenta hlasů. S velkým odstupem by následovala ODS, kterou by volilo 15,5 procenta lidí. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes ČTK poskytla agentura Median.
Prezident Petr Pavel by pravděpodobně byl pro snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných 18 na 16 let. Mladí lidé podle jeho zkušeností mají dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko. Prezident to dnes řekl během besedy v Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, které navštívil během svého dvoudenního pobytu v Moravskoslezském kraji. Dotaz týkající se možnosti volit od 16 let mu položil jeden ze studentů.
Sněmovní volby by nyní vyhrála koalice Spolu s 31 procenty hlasů. Druhé hnutí ANO by mělo 30,5 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněného volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT). Do Poslanecké sněmovny by se mohla vrátit Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), které model s hypotetickými koalicemi přisoudil pět procent hlasů. Pokud by však strany ve volbách kandidovaly samostatně, a ne v koalicích, vyhrálo by ANO před občanskými demokraty. Třetí by v takovém případě byli Piráti.
Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.
Opoziční hnutí ANO bude v souvislosti s vládními zákony na úpravu voleb ve Sněmovně navrhovat, aby se případné jednodenní volby konaly v neděli, nikoli v pátek. Po jednání stínové vlády ANO to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček.
Volby by se mohly od roku 2026 konat jen v pátek od 07:00 do 22:00. Ministerstvo vnitra v návrhu ústavní novely a nového předpisu o správě voleb vládě navrhuje také stanovit pevný termín voleb do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí na první celý říjnový týden. Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků, vzniknout by měl nový informační systém správy voleb. Vláda předpisy projedná na svém středečním zasedání.
Volební komise v jednom z okrsků v pražských Bohnicích omylem připočetla hlasy v prezidentské volbě pro Petra Pavla jeho soupeři Andreji Babišovi (ANO), který se tak stal podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vítězem hlasování v tomto okrsku. Mluvčí Prahy 8 Martin Šalek Deníku N potvrdil, že se stala chyba při sčítání.
Lidé vsadili na výsledek letošních prezidentských voleb více než půl miliardy korun. Objem sázek byl rekordní, výrazně překonal předchozí volby hlavy státu v roce 2018, kdy dosáhl 285 milionů korun. Podle sázkových kanceláří byl zájem srovnatelný s velkými sportovními událostmi.
Novým prezidentem po Miloši Zemanovi se stane generál ve výslužbě Petr Pavel (61). Ve finále prezidentské volby dnes porazil s 58,32 procenta hlasů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960.000 více než pro Babiše. Pavel vyhrál ve většině krajů a v zahraničí, Babiš uspěl v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Šéf ANO volební porážku uznal a Pavlovi popřál, aby byl prezidentem všech občanů a bojoval za české zájmy.
Český dvoukolový systém prezidentské volby přispívá k vyhrocení kampaně, což se letos opět potvrdilo, uvedl dnes v tiskové zprávě politolog Národního institutu SYRI Roman Chytilek. Podle něj systém podporuje negativitu a vymezování se vůči protikandidátovi, volební systém k této strategii přímo vybízí a nic na tom nezmění ani poměrně výrazný neúspěch letošní kampaně Andreje Babiše. Babiše ve druhém kole prezidentských voleb porazil generál ve výslužbě Petr Pavel, který ve funkci nahradí Miloše Zemana.
Letošní vybírání budoucího českého prezidenta ve 14:00 skončilo. Stal se jím někdejší představitel české armády a NATO Petr Pavel, nebo expremiér, předseda a poslanec ANO Andrej Babiš. Pavla favorizovaly předvolební průzkumy i sázkové kurzy, i když první volební kolo vyhrál jen těsně. Volební účast by s ohledem na zvýšený zájem voličů mohla být opět rekordní a přesáhnout 70 procent.
Volební účast ve druhém kole prezidentských voleb se dvě hodiny před polednem pohybovala nejčastěji kolem 60 procent, a to napříč celou republikou. Podle volebních komisí, které oslovila ČTK, bude celková účast zřejmě vyšší než v kole prvním. Ve stejnou dobu před dvěma týdny dosahovala účast 50 až 55 procent a celkově přišlo o budoucí hlavě státu hlasovat v prvním kole 68,24 procenta voličů, což bylo zatím nejvíc v prezidentských volbách.
Začalo druhé kolo prezidentské volby, v níž občané vybírají mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. Lidé žijící v zahraničí už mohli na některých místech odevzdat svůj hlas dříve s ohledem na časový posun. V Česku byly volební místnosti otevřené dnes od 14 do 22 hodin a budou opět zítra od 8 do 14 hodin.
Češi v zahraničí začali hlasovat v druhém kole prezidentské volby. První volební místnosti se otevřely v Argentině, Brazílii a v Chile. Na dotaz ČTK to potvrdili čeští diplomaté, kteří slouží na zastupitelských úřadech v těchto zemích. Po 20:00 SEČ se začalo volit také na východním pobřeží Spojených států, konkrétně ve Washingtonu a v New Yorku, a v kanadské Ottawě, o hodinu později také v Chicagu.
Přímá volba prezidenta vyvolává emoce - a s nimi také větší zájem lidí o politiku, domnívá se politoložka Lenka Hrbková. Zároveň ale volba umocňuje polarizaci společnosti. Znesvářené strany se vzájemně vnímají jako nepřátelé, jako ohrožení demokracie i politické kultury. "A tím pádem se emoce vlastně stávají často úplnou podstatou politického konfliktu jako takového. A to je něco, na co jsme dřív nebyli zvyklí," uvedla Hrbková, jež působí v Národním institutu SYRI a na Masarykově univerzitě v Brně.
21. listopadu 2024 21:56
21. listopadu 2024 21:07
21. listopadu 2024 20:07
21. listopadu 2024 19:33
21. listopadu 2024 18:40
21. listopadu 2024 17:35
21. listopadu 2024 16:38
21. listopadu 2024 15:55
21. listopadu 2024 15:27
21. listopadu 2024 15:12
21. listopadu 2024 14:27
21. listopadu 2024 13:49
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.
Zdroj: Libor Novák
Velké komplikace nastaly v pátek brzy ráno v železniční dopravě kvůli incidentu v České Třebové. Při posunu tam vykolejil vlak, informovala Správa železnic. Provoz přes důležitou stanici je silně omezen, spoje nabírají zpoždění.
