Zdravotnictví má teď ještě rezervu ke zvládnutí covidové epidemie. Má ale výpadek tisícovek zdravotníků, kteří jsou na nemocenské či na ošetřovném. Novinářům to dnes řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Výpadek personálu by mohl komplikovat péči i chystané masivnější očkování.
V Česku se od počátku očkování proti nemoci covid-19 do tohoto čtvrtku zlikvidovalo na 123.000 dávek vakcíny zhruba za 26 milionů korun. K využití zůstává kolem 3,7 milionu očkovacích dávek proti koronaviru. Informoval o tom dnes Radiožurnál na základě aktualizovaných dat ministerstva zdravotnictví, která má k dispozici.
Zdravotní sestry budou moci od příštího roku za určitých podmínek předepisovat některé zdravotnické prostředky, jako jsou obvazy, stahovací punčochy nebo pomůcky pro pacienty se střevními vývody a inkontinencí. Umožní jim to novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zdravotní sestry budou moci od příštího roku za určitých podmínek předepisovat některé zdravotnické prostředky, jako jsou obvazy, stahovací punčochy nebo pomůcky pro pacienty se střevními vývody a inkontinencí. Umožní jim to novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zdravotnictví v České republice je v kritickém stavu, "jeho loď drhne o dno a už začíná nabírat vodu". Novinářům to dnes řekl nově zvolený poslanec a ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík (KDU-ČSL). Podle něj chybí pro zdravotnictví jakákoliv strategie a koncepce pro budoucnost. Upozornil na problém s chybějícími lékaři ve veřejném sektoru.
Počet preventivních prohlídek dospělých u praktických lékařů loni kvůli epidemii covidu-19 poklesl skoro o šestinu. U nejmenších dětí do šesti let se však prakticky neomezily. Na odborné konferenci Zdravotnictví 2022 to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Se zdravotním systémem v ČR jsou spokojeny zhruba tři pětiny obyvatel. Ve srovnání s posledním výzkumem na toto téma, který se uskutečnil v roce 2019, spokojenost vzrostla o 17 procentních bodů a je vůbec největší od roku 2002, kdy se dotazování koná. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Ministerstvo zdravotnictví plánuje poslat v příštích dvou letech zhruba 150 milionů korun na analýzy poznatků získaných v době epidemie covidu-19. Mají pomoct při hledání vhodných postupů pro zdravotní péči pro případ, že bude epidemie pokračovat nebo se bude opakovat.
Pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními nastavuje návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, který dnes schválila Sněmovna. Podle úpravy Petra Třešňáka (Piráti) chce zkrátit z navrhovaných deseti na pět let přechod na jednotný elektronický standard. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Většina politických stran, které volební modely favorizují ve sněmovních volbách, považuje za jeden z hlavních problémů tuzemského zdravotnictví nedostatek lékařů a sester a nízkou elektronizaci zdravotnictví. Liší se v názorech na to, jak dostat do systému více peněz. Vyplývá to z ankety ČTK.
Léčba pacientů s rakovinou většinou ve druhé vlně epidemie covidu-19 většinou nebyla nijak omezená. Jen málo z nich se rozhodlo nejít do nemocnice, aby se tam koronavirem nenakazili. Vyplývá to z průzkumu platformy Hlas onkologických pacientů, kterého se v dubnu a květnu zúčastnilo 579 respondentů.
Od 1. března se do očkování proti covidu-19 zapojí praktičtí lékaři a budou také moci vypisovat termíny v centrálním rezervačním systému. Na twitteru to dnes uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Úřad k tomu plánuje příští týden vydat metodický pokyn. Ministerstvo také o nastavení očkování jedná společně s armádou a sdružením praktických lékařů.
Zdravotníci by neměli při rozhodování o péči pro pacienta zohledňovat taková kritéria, jako je věk či předpokládaná doba dožití. Je to v rozporu s platným právem. Pacienty není možné diskriminovat ani na základě jiných kritérií, která nesouvisí s předpokládaným klinickým výsledkem péče.
Elektivní, tedy plánované zákroky se v nemocnicích v blízké době neobnoví kvůli množství hospitalizovaných s covidem-19. Počet hospitalizovaných by musel klesnout asi na 2000, nyní je takových pacientů 5800. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Zdravotní systém nebyl na pandemii nemoci covid-19 před rokem připraven. Poskytovatelé zdravotní péče nesdíleli data, několik měsíců trvalo, než se všichni připojili na jeden centrální systém. Data o počtu pozitivních případů se v počátku sbírala se zpožděním a sdílela se prostřednictvím excelových tabulek.
Index protiepidemického systému PES zůstává na 70 bodech ze sta. Pátý den se tak drží ve čtvrtém stupni. Většina parametrů se od neděle zlepšila, mírně ale vzrostlo reprodukční číslo. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Zmírnění protiepidemických opatření se v příštím týdnu podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) očekávat nedá, je třeba uvolnit místa v nemocnicích. V pondělí vláda projedná dílčí úpravy pátého stupně PES, například sortimentu v obchodech. Podrobnosti zatím sdělovat nechtěl, dříve hovořil například o možnosti prodeje papírenského zboží.
Ve čtvrtek byl počet nově potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku skoro o polovinu nižší než před týdnem, a to 8032. Poklesl i podíl případů nákazy na počtu provedených testů na 28,3 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet zemřelých s covidem-19 od březnového začátku epidemie choroby v Česku přesáhl 14.000. Dosažení posledního tisíce úmrtí trvalo sedm dní, zatímco třeba na začátku prosince přibylo 1000 úmrtí asi za deset dní.
Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se v Česku řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, se i dnes dále drží na čtvrtém stupni. Oficiálně zatím v zemi platí nejvyšší, pátý stupeň pohotovosti. Dnes index PES opět klesl, a to ze čtvrtečních 75 na 72 bodů ze sta. Snižuje se už tři dny v řadě. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský k dnešnímu dni rezignoval na svou funkci kvůli informacím, že se v ústavu očkovali vedle zaměstnanců i jejich příbuzní. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podobné excesy se nemohou opakovat a chování úřadu označil za absolutně nepřijatelné.
V Česku mají fungovat minimálně tři desítky mobilních očkovacích týmů. Aspoň jednu takovou mobilní skupinu musí totiž povinně zřídit všech 31 míst, která vakcínu distribuují. Tyto týmy mají očkovat v domovech seniorů a dalších zařízeních. Mobilní týmy si pak mohou vytvořit i další očkovací centra, a to podle potřeb v krajích. Vyplývá to ze schváleného vládního plánu očkování. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes řekl, že lidé s pohybovými potížemi budou očkováni doma, nebo se jim na očkování zajistí přeprava.
Na současné očkování proti nemoci covid-19 v nemocnicích v Česku se objednaní lidé nedostavují jen výjimečně. Pokud někdo vypadne, nahradí ho další v pořadí či lidé ze seznamu náhradníků. Nestalo se tedy, že by zdravotnická zařízení vakcínu nezužitkovala. Rozředěná látka vydrží až šest hodin. Vyplynulo to z dnešního zjištění ČTK mezi zástupci krajských či fakultních nemocnic.
Registrace na očkování proti covidu-19 pro občany starší 80 let začne v pátek 15. ledna v 08:00. Na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví do dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
19. května 2026 21:56
19. května 2026 20:43
19. května 2026 19:39
19. května 2026 18:27
19. května 2026 17:11
19. května 2026 16:05
19. května 2026 14:52
19. května 2026 14:08
19. května 2026 13:20
19. května 2026 12:34
19. května 2026 11:36
19. května 2026 11:33
19. května 2026 10:47
19. května 2026 10:01
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Zdroj: Lucie Podzimková
Do Česka míří americký lékař, u kterého panuje podezření na nákazu ebolou. Obávané onemocnění se v posledních dnech opět objevilo v Africe, konkrétně v DR Kongo a Ugandě. Podle ministerstva zdravotnictví nepředstavuje tento případ riziko pro českou veřejnost.
