Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času: Přechod na letní čas se blíží

Změna času na letní
Změna času na letní
Foto: Depositphotos

Pravidelný rituál, který dvakrát do roka zaměstnává celou Evropu, nás nemine ani v letošním roce. Rok 2026 přinese přechod na letní čas v neděli 29. března, kdy si ve dvě hodiny ráno budeme muset posunout ručičky hodinek o šedesát minut dopředu. Spát tedy budeme o hodinu méně. K původnímu středoevropskému času se pak vrátíme poslední říjnovou neděli, která tentokrát připadá na 25. října. V tento den si ve tři hodiny ráno dopřejeme hodinu spánku navíc.

Ačkoliv se již delší dobu hlasitě mluví o úplném zrušení tohoto střídání, členské státy Evropské unie se stále nedokázaly shodnout na tom, který čas by měl platit trvale. Původní plány na ukončení této praxe zbrzdila koronavirová pandemie i politické neshody. Hlavní argument pro střídání času – tedy úspora elektrické energie – je totiž podle moderních studií již přežitý. V dnešní době, kdy energii spotřebovávají spíše klimatizace a elektronika než samotné svícení, jsou přínosy minimální.

Změna času s sebou přináší řadu komplikací, které pociťují především dopravci. V březnu, kdy jedna hodina v noci chybí, se noční dálkové vlaky Českých drah na své trase uměle „zpozdí“. Železničáři se sice snaží tento výpadek dohnat například zkrácením pobytu v jednotlivých stanicích, přesto musí cestující s určitou časovou prodlevou počítat. Na podzim je situace opačná a vlaky v noci často hodinu čekají ve stanicích, aby neodjely dříve.

Odborníci navíc varují před negativními dopady na lidské zdraví a psychiku. Náhlý posun biorytmu může u citlivějších jedinců vyvolat poruchy spánku, únavu a zvýšenou míru stresu. Statistiky ukazují, že v dnech bezprostředně po změně času, zejména na jaře, dochází k častějším srdečním příhodám, dopravním nehodám i pracovním úrazům. Zvláště náročný je tento přechod pro děti a seniory, jejichž organismus se změnám přizpůsobuje pomaleji.

Historie letního času na našem území je poměrně pestrá. Poprvé byl zaveden za první světové války v letech 1915 a 1916, později se vrátil během druhé světové války a definitivně se v tehdejším Československu usadil v roce 1979. Od poloviny 90. let jsme pak naše zvyklosti sjednotili s Evropskou unií, čímž se období letního času prodloužilo na současných sedm měsíců. Legislativně tuto pravomoc vlády upravuje již zákon z roku 1946.

Na druhou stranu má letní čas své zastánce, zejména díky delším večerům. Více slunečního světla po práci motivuje lidi k pohybu venku, sportu a turistice, což prospívá fyzické kondici. Delší dny vítá i ekonomika v oblasti cestovního ruchu a služeb, protože lidé tráví více času v restauracích nebo na výletech. Naopak zimní čas s brzkým stmíváním může u náchylných osob přispívat k sezónním depresím a poklesu energie.

Diskuse o tom, zda je střídání času prospěšné, nebo škodlivé, tak zůstává i v roce 2026 otevřená. Zatímco vědci zdůrazňují rizika pro biorytmus a zpochybňují energetické úspory, část veřejnosti si nedokáže představit léto bez dlouhých světlých večerů. Dokud nedojde k celoevropské dohodě, budeme si muset i nadále dvakrát ročně přeřizovat hodinky a zvykat si na nový denní režim.

Témata:  změna času

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 18:36

Klempíř neví, o čem mluví. Nechce StarDance ve veřejnoprávní televizi, právě ta ji přitom vymyslela

Rozhodnutí ministra kultury Oty Klempíře zrušit koncesionářské poplatky vyvolalo vlnu kritiky i otázek, zda je taková změna financování veřejnoprávních médií skutečně ku prospěchu věci. Vyslovil se také proti vysílání populární soutěže StarDance, která podle něj do veřejnoprávní televize nepatří. Tím však projevil zásadní kulturní neznalost, neboť právě britská veřejnoprávní stanice s touto soutěží poprvé přišla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy