Británie a Francie promarnily šanci zatlačit na Rusko. Trump tak získává volné pole působnosti

Světová politika se propadá do stále hlubšího chaosu. Spojené státy v rámci Valného shromáždění OSN překvapivě hlasovaly proti rezoluci, která označovala Ruskou federaci za agresora na Ukrajině. Tím se ocitly v neobvyklé společnosti diktátorských a autoritářských režimů, jako jsou Severní Korea či Írán.

Kromě jiného jsou USA i stálým členem Rady bezpečnosti OSN, tedy klíčové instituce, která nese odpovědnost za rozhodování o otázkách světového míru a bezpečnosti. Na rozdíl od Valného shromáždění jsou její rezoluce závazné a vymahatelné. Disponuje širokými pravomocemi – od uvalování sankcí přes autorizaci vojenských operací pod hlavičkou OSN až po zřizování mírových misí. Současně hraje zásadní roli při vyšetřování konfliktů a zprostředkování diplomatických jednání.

Stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou Čínská lidová republika, Francie, Ruská federace, Spojené státy a Velká Británie – pět mocností s právem veta. Vedle nich zasedá deset nestálých členů, které volí Valné shromáždění na dvouleté období. K prvnímu pololetí letošního roku tuto pozici zastávají Alžírsko, Dánsko, Řecko, Guyana, Pákistán, Panama, Sierra Leone, Slovinsko, Somálsko a Jižní Korea.

Aby byla rezoluce schválena, musí získat podporu alespoň 9 z 15 členů Rady bezpečnosti. Jakmile však některý ze stálých členů uplatní právo veta, rezoluce je automaticky zamítnuta, bez ohledu na počet hlasů ve prospěch.

Právě tímto mechanismem byla schválena rezoluce 2774, která 24. února tohoto roku – na třetí výročí ruské agrese – vyzvala k okamžitému ukončení konfliktu na Ukrajině a usilovala o nastolení míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Nejvýznamnějším aspektem však bylo, že na návrh Spojených států rezoluce explicitně neoznačila Rusko jako agresora.

Přesto rezoluce prošla, jelikož ji podpořilo 10 z 15 členů Rady bezpečnosti. Dánsko, Řecko, Slovinsko, Velká Británie a Francie se hlasování zdržely – čímž se Británie a Francie jako stálí členové záměrně vyhnuly použití práva veta, které by jasně definovalo jejich postoj. Namísto toho se jejich delegáti omezili na předložení několika pozměňovacích návrhů. Ani jeden z nich však nebyl přijat, protože buď nezískaly dostatečný počet hlasů, nebo je Rusko vetovalo.

Ve stejný den, kdy byla přijata rezoluce RB 2774, Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci navrženou Ukrajinou, která požadovala okamžité stažení ruských vojsk. Pro hlasovalo 93 zemí, proti bylo 18 a 65 se zdrželo. Mezi státy, které hlasovaly proti, patřily mimo jiné Spojené státy, Rusko, Maďarsko a Izrael. Informoval o tom server RBC Ukraine.

Zároveň Valné shromáždění podpořilo dalším hlasováním návrh rezoluce o Ukrajině předložený Spojenými státy, který získal 89 hlasů. Původní znění textu však neoznačovalo Rusko jako agresora ani jej nevyzývalo ke stažení vojsk z okupovaných území. Shromáždění nakonec do rezoluce zasáhlo a upravilo formulaci „konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou“ na explicitnější „plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu“.

Francouzi spoléhají na osobní nátlak

Velká Británie a Francie sice hlasovaly pro obě rezoluce Valného shromáždění, avšak vzhledem k jejich nezávazné povaze šlo spíše o diplomatické gesto než o krok s reálnými důsledky. Tímto postojem se Paříž i Londýn vyhnuly přímé odpovědnosti za možné uplatnění práva veta v Radě bezpečnosti, čímž si zachovaly manévrovací prostor v mezinárodní diplomacii.

Mezitím francouzský prezident Emmanuel Macron odcestoval do Spojených států, kde se v Bílém domě sešel s Trumpem. Během setkání Trump znovu zdůraznil, že jeho hlavní prioritou je dosažení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vždyť to je to, co dělám. Uzavírám dohody. Celý můj život se točí kolem obchodů. To je vše, co umím – obchody. A vím, kdy je někdo chce uzavřít a kdy ne,“ prohlásil sebevědomě.

Francouzský lídr se po celou dobu do Trumpa nepříjemně opíral. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá. Skutečnost, že existují Evropané, kteří jsou připraveni se angažovat za poskytnutí těchto bezpečnostních záruk, a nyní je tu jasný americký vzkaz, že USA jako spojenec jsou připraveny poskytnout tuto solidaritu pro tento přístup – to je zlomový bod,“ pokračoval Macron.

Americký lídr naznačil, že Evropa Ukrajině pouze „půjčuje“ peníze, a nakonec ji donutí je splatit. V tu chvíli Macron rozhodně zasáhl – chytil Trumpa za ruku a sám si vzal slovo. „Peníze poskytnuté Ukrajině na odvrácení ruské invaze si ponechali,“ prohlásil ostře a dodal, že pokud se nějaké finance vrátí, pocházet budou ze zmrazených ruských aktiv, nikoliv z ukrajinských kapes.

Pozice Ukrajiny se rozpadá

Ukrajinská pozice na mezinárodní scéně zůstává nejistá. Zatímco státy formálně podporují diplomatická odsouzení, skutečné kroky k řešení konfliktu se kvůli dynamice hlasování v Radě bezpečnosti neuskutečňují. Místo jasných závazků klíčoví aktéři spoléhají na zákulisní diplomacii, čímž Ukrajinu ponechávají v nejistotě.

Ačkoli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj původně odmítal uzavřít se Spojenými státy dohodu o nerostných zdrojích, ve středu se objevily zprávy, že k ní nakonec přistoupí. Podle médií Washington ustoupil od svého původního požadavku na podíl ve výši 500 miliard dolarů z budoucích příjmů z ukrajinských nerostných surovin. Přesto však nedal Kyjevu pevné bezpečnostní záruky, což bylo pro válkou zasaženou Ukrajinu klíčovým požadavkem.

Trump sice nepotvrdil, zda byla dohoda již podepsána, ale v úterý naznačil její obsah slovy, že Ukrajina v jejím rámci získá „právo bojovat dál“. „Jsou velmi stateční,“ řekl novinářům, „ale bez Spojených států, jejich peněz a vojenské techniky by tato válka byla ukončena už dávno.“

Ačkoli detaily dohody zatím nejsou přesně specifikovány, Zelenskyj dříve naznačoval, že ji odmítne, protože svou zemi „neprodá“. Přesto se však objevovaly obavy, že bez americké podpory by ukrajinská armáda, čelící ruské agresi, nevydržela déle než šest měsíců. V této situaci americký prezident vyvinul tlak, kterému Kyjev nemohl čelit jinak než ústupky – pokud nechtěl riskovat definitivní porážku ve válce.

Zatímco Kyjev čelí rostoucímu tlaku, američtí diplomaté bez okolků vyjednávají s Ruskem a postupně oznamují další ústupky. Trump například představil nový program, který umožní bohatým cizincům získat pobyt v USA a potenciálně i občanství výměnou za investici ve výši pěti milionů dolarů. „Hej, znám několik ruských oligarchů, kteří jsou opravdu milí lidé,“ prohlásil Trump s úsměvem a dodal, že sice již nejsou tak bohatí jako dříve, ale na pětimilionovou investici stále dosáhnou.

Plán oznámil po boku ministra obchodu Howarda Lutnicka. Nový „gold card“ program nahradí dosavadní systém, který zahraničním investorům umožňoval získat pobyt ve Spojených státech. Podle Trumpa nabídne tento model nejen výhody zelené karty, ale i možnost budoucího občanství.

Trump zdůraznil, že program je určen především pro „lidi s penězi a ty, kteří vytvářejí pracovní místa“. Zatímco zelená karta umožňuje cizincům žít a pracovat v USA, nový model má investorům nabídnout ještě širší spektrum výhod. Ruští oligarchové – často spojovaní s politickými vazbami a pohádkovým bohatstvím získaným v éře postsovětské privatizace – se tak mohou stát jedněmi z hlavních příjemců tohoto programu.

Témata:  Donald Trump,  Velká Británie,  Francie