Obchodní válka USA s EU je téměř nevyhnutelná. Cla na hliník a ocel dopadnou hlavně na Američany

Spojené státy nejvíce oceli dovážejí z Kanady, Brazílie, Mexika, Jižní Koreje a Německa, avšak nepřímo míří zavedená cla i na Čínu, neboť je největším světovým producentem oceli, jak informovala americká stanice CNN. „Tohle je obrovská věc – učinit Ameriku znovu bohatou,“ prohlásil. Tímto opatřením fakticky zrušil dřívější celní dohody s EU, Velkou Británií, Japonskem a dalšími zeměmi, uvádí server Politico.

V případě hliníku jsou největšími dovozci do Spojených států Kanada, Mexiko a Evropská unie. Právě proti tomuto dovozu Trump bojoval už mezi lety 2017-2021. Během svého prvního funkčního období zavedl Trump 25% cla na dovoz oceli a 10 % na dovoz hliníku. Hlavním cílem těchto opatření bylo již tehdy omezit nepřímý dovoz, kdy kovy z Ruska a Číny proudily na americký trh přes třetí země. Napsal o tom server The Hill.

USA každoročně spotřebují desítky milionů tun oceli a hliníku. Ocel nachází široké uplatnění ve stavebnictví, automobilovém průmyslu či výrobě lodí a strojních zařízení, zatímco hliník, díky své lehkosti a odolnosti proti korozi, hraje klíčovou roli v leteckém průmyslu, obalové technice i při výrobě elektroniky.

Jeho opatření podle prohlášení z Bílého domu směřují k ochraně domácího průmyslu, podpoře amerických výrobců a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích. „Prezident Trump se zastává amerických ocelářů a hliníkářů jako žádný jiný vůdce. Cla na ocel a hliník 2.0 ukončí zahraniční dumping, podpoří domácí výrobu a zajistí náš ocelářský a hliníkový průmysl jako páteřní a pilířová odvětví americké ekonomiky a národní bezpečnosti,“ vylíčil Peter Navarro, hlavní poradce Bílého domu pro obchod.

Opatření nejvíce ocenili domácí výrobci oceli, kteří dlouhodobě usilovali o zavedení ochranných opatření proti levnějším zahraničním kovům. U jeho administrativy aktivně lobbovali za cla a další restrikce, jež by jim pomohly konkurovat na trhu a posílit americkou produkci. Informoval o tom americký list New York Times.

Proti těmto firmám však stojí klíčoví obchodní partneři USA, včetně Mexika a Kanady, kteří patří mezi hlavní dodavatele oceli a hliníku na americký trh. Tyto země ostře kritizují zavedená cla a varují před možnými odvetnými opatřeními, jež by mohla poškodit vzájemný obchod i ekonomické vztahy.

Cla pocítí hlavně Američané

Zavedená cla se promítnou především do peněženek amerických spotřebitelů, kteří mohou očekávat vyšší ceny automobilů, potravinových obalů a široké škály dalších výrobků. Zvýšené náklady na suroviny totiž ovlivní celé dodavatelské řetězce a promítnou se do konečných cen na trhu.

Že cla udeří především na běžné Američany už dříve pro EuroZprávy.cz potvrdil ekonom Pavel Kuchař. „Obecně by se dalo říct, že se clo obvykle přenáší na konečného zákazníka prostřednictvím vyšších cen. Pokud americký trh nemá alternativní domácí výrobu nebo levnější zdroje, spotřebitelé zaplatí více za produkty jako automobily, elektroniku nebo luxusní zboží,“ vysvětlil.

Vyšší cla američtí spotřebitelé pocítí silně. „Pokud cla odradí evropské výrobce od exportu do USA, americkým zákazníkům se zúží výběr produktů, což může dále zvýšit ceny díky nižší konkurenci,“ podotkl.

Evropští výrobci naopak pocítí dopady prostřednictvím ztráty podílu na trhu. „Díky clům by evropské produkty byly méně konkurenceschopnými na americkém trhu, což by mohlo vést k poklesu exportu a ztrátám na tržbách. Některé firmy by se mohly pokusit snižovat ceny, aby udržely svou přítomnost na trhu, a tím absorbovat část nákladů,“ přiblížil Kuchař.

EU bude reagovat tvrdě

Trumpova opatření pravděpodobně vyvolají reakci i ze strany Evropské unie, která už avizovala odpověď „přiměřenými opatřeními“. Podle serveru DW americký prezident na možnost odvetných kroků jakéhokoli obchodního partnera reagoval jednoznačně: „Je mi to jedno.“

Jednotný postoj EU potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz. „Pokud nám USA nedají jinou možnost, pak Evropská unie bude reagovat jednotně. Obchodní války nakonec vždy stojí obě strany prosperitu,“ zdůraznil.

Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zatím neupřesnil konkrétní podobu opatření. „Rozsah opatření nařízených Trumpem se zkoumá. Po důkladném prozkoumání budou přijata protiopatření,“ uvedl.

Podle něj Trumpovy kroky znamená prohru Američanů. „Uvalením cel Spojené státy zdaní své vlastní občany, zvýší náklady pro své vlastní podniky a podpoří inflaci. Budou mít rušivé účinky na globální obchodní systém,“ zdůraznil Šefčovič.

Pevnou reakci EU potvrdila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Hluboce lituji rozhodnutí USA uvalit cla na evropský vývoz oceli a hliníku. Neoprávněná cla vůči EU nezůstanou bez odezvy – vyvolají rozhodná a přiměřená protiopatření. EU bude jednat, aby ochránila své hospodářské zájmy. Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele,“ shrnula.

Unie reagovala tvrdě na Trumpova opatření už v roce 2018. Tehdy uvalila vysoká cla na motocykly Harley Davidson, dříny, zapalovače, brusinkový džus a bourbon. Tento boj byl pozastaven během vlády prezidenta Joea Bidena.

Témata:  Donald Trump,  USA,  ekonomika,  dovoz a vývoz