Proč je Telegram líhní teroristů?

Zatčení šéfa Telegramu Pavla Durova je podle serveru Politico pro Evropu přelomovým okamžikem v boji proti nelegálnímu chování na internetu. Pro některé kritiky je problematické, že se francouzské úřady při jeho zatýkání neopřely o novou unijní legislativu o digitálních službách (DSA). Případ vedou domácí jednotky pro boj proti kybernetické kriminalitě a podvodům.

Mnohem přísnější kontroly týkající se DSA může způsobit fakt, že součástí obvinění Durova je například spoluúčast na držení materiálů o sexuálním zneužívání dětí. Dosud totiž Telegram v Evropské unii nečelí rozsáhlým případům, jaké Brusel vede proti X, Metě a TikToku.

Aby sociální síť podléhala kontrole Evropské komise, musí dosáhnout 45 milionů uživatelů. Jenže vedení společnosti Telegram odmítá, že by sociální síť používalo tolik lidí. Díky tomu si tak technicky „vybírá“, kdo ho bude kontrolova – a Telegram si vybral právního zástupce EU se sídlem v Belgii, uvádí Politico. Vymáhání dodržování povinností této sociální sítě tak mají v rukou pouze belgické úřady.

Teroristické skupiny jsou na Telegramu spokojené

Nebezpečné teroristické organizace jako Hamás, Al-Káida nebo Islámský stát využívají služeb sociální sítě Telegram dlouhodobě. Podle webu Counter Extremism Project (CEP) jej využívají k náboru nových členů, podněcování k násilí i koordinaci teroristických aktivit. Využití této sociální sítě dokonce zachází tak daleko, že zde skupiny dokážou „rozvíjet značku“ a tajně plánovat útoky.

Prostřednictvím videí, článků, obrázků a manipulativních příspěvků se snaží získat sympatie a nové stoupence. Tyto materiály často obsahují zkreslené informace, dezinformace nebo extrémně emočně nabité obsahy, které mohou mít silný psychologický vliv na cílové publikum, zvláště na zranitelné jedince, kteří jsou náchylní k radikalizaci.

Telegram je velice snadno přístupný, obdobně jako Messenger a WhatsApp jej lze nainstaloval jak na mobilní zařízení, tak počítač. Podle CEP za tím, že tyto organizace Telegram využívají, stojí především málo moderované online prostory. V dřívějších dobách teroristické skupiny běžně využívaly například Facebook nebo Twitter (dnešní X), ale nyní je pro ně prostředí těchto sítí velmi nevýhodné.

Zejména v Evropské unii společnosti provozující sociální sítě lpí na různých zákonech a nařízeních, ač se čas od času vyskytnou případy, které svědčí o opaku. Zároveň se ale snaží vycházet vstříc uživatelském soukromí, což paradoxně hraje do karet právě teroristům, protože je o mnoho náročnější odhalit jejich identitu.

Když s majitelem Telegramu Durovem dělal roku 2015 rozhovor reportér serveru TechCrunch Mikem Butcherem, položil mu otázku, zda ho znepokojuje, že ISIS používá jeho sociální síť. „To je velmi dobrá otázka, ale myslím, že naše soukromí je důležitější než náš strach z toho, že se stanou špatné věci,“ odpověděl.

„Když zjistí, že některý způsob komunikace pro ně není bezpečný, prostě přejdou na jiný. Nemyslím si, že se na těchto aktivitách podílíme. Nemyslím, že bychom se tím měli cítit provinilí. Stále si myslím, že děláme správnou věc – ochraňujeme soukromí našich uživatelů,“ popsal Durov.

Přitom v době (a i dlouho po ní), kdy rozhovor poskytoval, byl nejen Islámský stát na vrcholu.

Činnost Islámského státu se pohybuje i mimo sociální sítě a oproti dřívějším pokusům teroristických organizací je silně modernizovaná a evidentně k ní ISIS má velké finanční zdroje. Například v roce 2016 ISIS vydal novou internetovou publikaci Rumiyah. Server Independent tehdy upozornil, že vyšla v anglické, francouzské, německé, ruské, indonéské a ujgurské jazykové mutaci.

Vznik Rumiyah dokazuje odolnost infrastruktury ISIS. Vydala ji totiž v době, kdy teroristická organizace čelila tvrdému bombardování a ustupovala z dobytých území v Sýrii a Iráku.

V publikaci z roku 2016 se vyskytovaly příběhy různých osobností, mezi které patřil například někdejší mluvčí ISIS Abú Mohammad al-Adnaní, kterého nedlouho před vydáním Rumiyahy zabil letecký útok. Dále autoři zdůrazňovali, že pro džihádisty jsou platným cílem všichni nemuslimové, a to včetně „obchodníků ... mladých dospělých ... a starého muže čekajícího ve frontě na sendvič“. „Krev kafírů (nevěřících) je pro vás halal. Tak ji prolijte,“ znělo v jednom z článků.

Sociální sítě poskytují teroristickým skupinám snadnou a levnou platformu pro nábor nových členů. Díky širokému dosahu internetu mají teroristické organizace možnost oslovit lidi po celém světě. Nábor často probíhá prostřednictvím soukromých zpráv nebo specializovaných diskuzních fór, kde extremisté lákají nové stoupence pomocí lží, manipulace a příslibů společenského uznání nebo náboženské odměny.

Přítomnost teroristických skupin v médiích a na sociálních sítích je nebezpečná především kvůli jejich schopnosti šířit propagandu, radikalizovat jedince, organizovat útoky, šířit strach a podrývat důvěru ve státní instituce.

Témata:  telegram