Trumpovy plány narazily na odpor arabských států. Krach příměří může zažehnout nový konflikt

Trump již několikrát naznačil své plány na obsazení Pásma Gazy, avšak tentokrát zašel ještě dál. Otevřeně pohrozil Egyptu a Jordánsku zastavením finanční pomoci a Palestincům dal jasně najevo, že po případné rekonstrukci tohoto území nebudou mít možnost návratu. Informoval o tom americký list The New York Times.

Americký prezident již více než týden vyvíjí intenzivní tlak na Egypt a Jordánsko, aby přijaly palestinské uprchlíky, čímž se snaží prosadit svůj kontroverzní plán na úplné vysídlení obyvatel Pásma Gazy. Tento návrh, maskovaný jako součást poválečné rekonstrukce území, vyvolává v arabském světě silné napětí a kritiku. I z tohoto důvodu se Trump sejde s jordánským králem Abdalláhem II.

Egypt i Jordánsko, které patří mezi klíčové spojence Spojených států a dlouhodobé příjemce americké vojenské a ekonomické pomoci, však takovou možnost kategoricky odmítají. Obě země opakovaně varovaly, že jakýkoli pokus o nucené přesídlení Palestinců by mohl vést k destabilizaci regionu a vyvolat vlnu nebezpečných důsledků, včetně narušení mírových dohod a vzestupu extremistických skupin.

Zatímco Washington hrozí omezením podpory, Káhira a Ammán zdůrazňují, že řešení palestinské otázky nemůže spočívat v vyhnání místního obyvatelstva, ale ve spravedlivém politickém uspořádání, které by zajistilo práva Palestinců na vlastní stát.

Příměří je v troskách

Trump se zároveň ostře pustil do militantního hnutí Hamás, které v úterý oznámilo, že nepropustí rukojmí ve slíbeném termínu. „Pokud Hamás nepropustí všechny zbývající izraelská rukojmí do sobotní dvanácté hodiny, měla by být dohoda o příměří s Izraelem zrušena. Vypukne peklo. Volba ohledně ukončení příměří nakonec padla na Izrael,“ prohlásil v Oválné pracovně Bílého domu.

Hamás naopak obvinil Izrael z porušování základních podmínek příměří. Tvrdí, že Izraelci do Gazy nedodali statisíce stanů pro vysídlené civilisty, což pod podmínkou anonymity potvrdili také tři izraelští představitelé a dva zprostředkovatelé pro NY Times.

Izraelská vojenská rozvědka COGAT toto obvinění kategoricky odmítla. „Jde o zcela nepravdivá obvinění. Od začátku dohody se do Gazy dostaly statisíce stanů, palivo, generátory a vše, co Izrael přislíbil,“ uvedla ve svém prohlášení.

Hamás zároveň kritizuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za záměrné oddalování pokračování vyjednávání. Premiér minulý týden odložil vyslání diplomatického týmu do Kataru, který zprostředkovává rozhovory mezi Izraelem a Hamásem. Nejmenovaní izraelští představitelé následně uvedli, že zmíněný tým tvořili tři úředníci, kteří „dosud nevedli izraelské vyjednávací úsilí“ a jejich mandát byl „pouze naslouchat, nikoliv vyjednávat“.

Mluvčí Netanjahuovy kanceláře Omer Dostri však zdůraznil, že premiér „neúnavně pracuje na návratu všech rukojmích držených teroristickou organizací Hamás. Izrael vyšle vyjednavače, aby jednali o prodloužení dohody poté, co bude stanovisko Izraele stanoveno vládou.“

Podle dostupných informací zveřejněných americkým listem Wall Street Journal už Izrael vysílá k hranicím s Pásmem Gazy vojáky. „Nasazení vojáků má zvýšit připravenost na různé scénáře v regionu,“ informovala izraelská armáda s tím, že „nové síly budou rozmístěny pouze podél izraelské hranice s enklávou.“

Zabiják režimu

Jednání Netanjahua i Trumpa může eskalovat do zásadní krize, ne-li otevřeného konfliktu. Nejostřeji reaguje Hamás. „Napříč Hamásem panuje hněv kvůli požadavkům Netanjahua i Trumpa, že Hamás bude z Gazy vyhoštěn. Včerejší oznámení bylo jakýmsi signálem, že pokud budete v těchto požadavcích pokračovat, dojde k několika dramatickým krizím,“ varuje izraelský analytik palestinských záležitostí Michael Milshtein.

Trumpův přístup vzbuzuje odpor i v Jordánsku. „To, co pan Trump udělal, je, že dal v sázku budoucnost Jordánského království. Nejsilnější politické hnutí v Jordánsku nepřijímá myšlenku, že Jordánsko je Palestina,“ zdůrazňuje Chalíl Džahšán, výkonný ředitel Arabského centra ve Washingtonu D.C.

Stejně tak je pro jordánského krále nepřijatelné přijmout vysídlené Palestince. „Je to pro něj existenční otázka. Byl by to zabiják režimu,“ podotýká James Jeffrey, bývalý Trumpův vyslanec pro Sýrii.

Trump má s Pásmem Gazy ambiciózní plány, které vnímá spíše v byznysových než humanitárních intencích. „Vybudujeme bezpečné komunity kousek od místa, kde se nacházejí, kde je všechno to nebezpečí. Do té doby bych si to přivlastnil. Berte to jako rozvoj nemovitostí do budoucna. Byl by to krásný kus země,“ líčí svou vizi.

Podle jeho návrhu by mohlo dojít k vysídlení až dvou milionů Palestinců, což mnozí analytici považují za závažný válečný zločin. „Měli by mnohem lepší bydlení než v Gaze a nemuseli by se vracet. Mluvím o vybudování trvalého místa pro ně,“ dodává americký prezident.

Nedozírné důsledky

Trumpovy kroky mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro samotné Pásmo Gazy, ale i pro celý Blízký východ. Především plánované vysídlení až dvou milionů Palestinců by představovalo nejen humanitární katastrofu, ale i zásadní geopolitickou destabilizaci.

Egypt a Jordánsko, na které Trump vyvíjí tlak, aby přijaly uprchlíky, už nyní čelí sociálním a ekonomickým problémům a další příliv statisíců až milionů lidí, kteří mohou tyto země silně destabilizovat. Jordánsko, kde už dnes tvoří Palestinci velkou část populace, by se mohlo ocitnout v situaci, kdy bude čelit vnitřním nepokojům či nárůstu politického vlivu palestinských hnutí, což následně ohrozí stabilitu režimu krále Abdalláha II.

Z širšího hlediska může Trumpova strategie vyvolat reakci i u dalších regionálních mocností, zejména Íránu a Turecka. Írán, který dlouhodobě podporuje Hamás a další palestinské frakce, by mohl využít této situace k posílení svého vlivu v regionu, a to jak prostřednictvím vojenské podpory svých spojenců, tak i diplomatického tlaku na státy Perského zálivu.

Turecko, které se pod vedením prezidenta Recepa Tayipa Erdogana profiluje jako zastánce Palestinců, by mohlo zintenzivnit svůj kritický postoj vůči Izraeli i USA a využít této krize k posílení svého postavení v muslimském světě.

Dalším rizikem je vliv těchto událostí na bezpečnostní situaci v Izraeli. Pokud bude Trumpova politika vnímána jako přímá podpora izraelských kroků v Gaze, vyvolá to nové vlny násilí nejen na palestinských územích, ale i v Izraeli samotném. Hrozí eskalace střetů mezi izraelskými Araby a židovskými osadníky, teroristické útoky či dokonce širší regionální konfrontace mezi Izraelem a některými arabskými státy či milicemi napojenými na Írán.

Pokud Trump skutečně prosadí svůj plán „převzetí Gazy“, zásadně to naruší vztahy USA s klíčovými spojenci v regionu, včetně Saúdské Arábie, která v posledních letech usiluje o normalizaci vztahů s Izraelem, ale zároveň nemůže ignorovat palestinskou otázku. Mohlo by to rovněž posílit antiamerické nálady napříč Blízkým východem a poskytnout extremistickým skupinám nový narativ k mobilizaci příznivců.

Témata:  Donald Trump,  Gaza