Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Míra zadlužení je problémem většiny zemí EU. Jak jsme na tom my?

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Praha - Aktuální číslo časopisu Statistika&My se věnuje zadluženosti zemí EU. Většina z nich rozpočtovou kázeň porušuje, Česko nikoli.

Celkový vládní dluh České republiky loni klesl na 40,3 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 42,2 procenta. Požadavky na přijetí eura, takzvaná maastrichtská kritéria, stanovují tento dluh pod 60 procenty HDP.

Vládní dluh je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. V Česku tento dluh stoupl o 17 miliard na 1,836 bilionu korun. V poměru k HDP ale podíl klesl, což bylo dáno mimořádně silným růstem české ekonomiky. Česko tak loni zůstalo sedmou nejméně zadluženou zemí EU.

V celé EU dluh na konci loňského roku činil 85,2 procenta HDP, v eurozóně 90,7 procenta HDP. Vedle Česka se dařilo redukovat míru zadlužení v letech 2014 a 2015 ještě Irsku, Maltě, Slovensku a Lucembursku, déle než dva roky klesal tento ukazatel v Německu a Maďarsku.

Z devíti unijních zemí, které dosud mají vlastní měnu, je dluh pod 60 procenty HDP vedle Česka ještě v Dánsku, Polsku, Švédsku, Bulharsku a Rumunsku. Kritérium nesplňuje Maďarsko (75,3 procenta HDP), Chorvatsko (86,7) a Británie (89,2).

Nejvíce zadluženou zemí je Řecko (176,9 procenta HDP). Mezi další země s dluhem přesahujícím 100 procent HDP patří Itálie, Portugalsko, Kypr a Belgie.

Témata:  státní dluh,  Česká republika,  EU

Aktuálně se děje

3. října 2026 10:09

Zemřela Štěpánka Ranošová. Ostravská herečka zakládala Divadlo Petra Bezruče

Českou hereckou obec na začátku října zasáhla další smutná zpráva. Ve věku nedožitých sto let zemřela legenda ostravské divadelní scény Štěpánka Ranošová, která byla jednou ze zakladatelek Divadla Petra Bezruče. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.