Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf Světové banky chce ve funkci zůstat dalších pět let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: COMEFLEX CONSULTING

Washington - Prezident Světové banky (SB) v úterý oficiálně oznámil, že chce ve funkci zůstat dalších pět let. Jim Yong Kim už má podporu největšího akcionáře SB, tedy Spojených států. Žádní další kandidáti se zatím neobjevili.

Kim je považován za předního odborníka na veřejné zdraví, v minulosti ale také například řídil soukromou vzdělávací instituci Dartmouth College. Nynější pětiletý mandát mu skončí 30. června 2017.

Oznámením obvykle začíná nové výběrové řízení. Banka uvedla, že bude postupovat podle kritérií přijatých pro výběr nového šéfa v roce 2012, kdy byl jmenován prezidentem právě Kim. Nominace kandidátů na nejvyšší funkci v bance prostřednictvím výkonných ředitelů SB začnou ve čtvrtek a uzavřou se 14. září.

Za možného nástupce Kima byla považována bývalá výkonná ředitelka SB Sri Mulyani Indrawatiová, ta se ale v červenci vrátila do Jakarty a stala se ministryní financí Indonésie.

Od založení SB v roce 1945 stojí v čele instituce vždy občan Spojených států. Naopak v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF), který je sesterskou organizací SB, je zástupce Evropy. Tuto tradici ale v roce 2011, kdy se vybíral nový šéf MMF, napadly některé rozvíjející se země. Ty podpořily mexického bankéře Agustína Carstense, místo ale nakonec získala Francouzska Christine Lagardeová.

Témata:  Světová banka (World Bank, zkratka WB) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

16. března 2026 8:31

StarDance jako provokace. Expremiér vytáhl taneční show jako argument

Velké emoce v posledních doprovázejí debatu kolem České televize, kterou se rozhodl opustit moderátor Václav Moravec. Svérázně se do diskuze zapojil i jeden bývalý premiér. Svými slovy naznačil, že StarDance nepatří na obrazovky veřejnoprávní televize. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.