Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká republika se drží. V žebříčku konkurenceschopnosti se neposunula

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Česká republika se letos stejně jako loni v žebříčku globální konkurenceschopnosti umístila na 31. místě. Loni ČR zaznamenala posun o šest příček vzhůru.

Nynější umístění je vyrovnáním nejlepších výsledků z minulých let, vyplývá ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum (WEF). Letos porovnávala 138 ekonomik světa.

Hodnota indexu konkurenceschopnosti ČR se mírně zlepšila ze 4,69 na 4,72. Maximální hodnota je 7,0, vedoucí Švýcarsko vykazuje 5,81. ČR je tímto podle metodiky WEF 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU a nachází se mimo jiné před Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Portugalskem, Řeckem, Maltou či Kyprem. Z nových členských států EU je konkurenceschopnější pouze Estonsko (30. místo).

Nejlepšího umístění dosáhla ČR v ukazatelích makroekonomické prostředí (19. na světě), základní školství (25.), vyšší vzdělání (27.) a finanční trhy (27.). Relativně nejslabší je v kategoriích instituce (54.), velikost trhu (46.) a efektivita trhu práce (44.).

Proti minulému období se Česko zlepšilo u nadpoloviční většiny kritérií. Zlepšila se zejména vyspělost finančních trhů, technologická připravenost a vyšší vzdělání. Zhoršila se u makroekonomického prostředí, velikosti trhu a inovací.

Témata:  konkurenceschopnost ekonomika Česká republika

Související

Aktuálně se děje

8:18

Drsné přiznání Veroniky Žilkové. Agátin otec jí měl být nevěrný

Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.