Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku opět zdražují

Benzinky, ilustrační fotografie
Benzinky, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Jak ukazují aktuální údaje firmy CCS, ceny pohonných hmot v Česku pokračují v růstu. Benzin je už tradičně nejdražší v Praze a na Vysočině.

Benzin Natural 95 proti minulé středě zdražil o 12 haléřů na průměrných 29,46 Kč/l. Nafta je dražší dokonce o 22 haléřů, litr se prodává průměrně za 28,12 Kč.

V Česku je nejdražší benzin v Praze a na Vysočině, řidiči ho tam pořídí shodně za průměrných 29,87 Kč/l. V mnoha krajích ale její cena ještě zůstává pod 28 korunami.

V hlavním městě je nejdražší benzin v Praze 4, kde ho řidiči pořídí v průměru za 30,23 Kč/l. Více než 30 korun za litr za něj řidiči dají ještě v Praze 8. Nejlevněji mohou řidiči natankovat benzin v Praze 9, a to za 29,49 Kč/l. Za naftu platí řidiči nejvíc nadále v Praze 6, litr tam stojí průměrně 29,54 Kč/l. Nejnižší průměrnou cenu dieselu má Praha 7, kde za něj řidiči v průměru zaplatí 28,38 Kč/l.

V Moravskoslezském kraji se za benzin platí průměrně 29,15 Kč/l, což je nejnižší cena v zemi. Nejlevnější naftu pak nabízejí čerpací stanice v Královéhradeckém kraji, kde litr stojí průměrných 27,58 Kč.

Zdražování ropy vyvolala dohoda Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) o omezení těžby.

Témata:  pohonné hmoty čerpací stanice

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 20:04

Okamura přijal pozvánku České televize do Otázek Václava Moravce

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) se po devíti letech objeví v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Šéf jedné z koaličních stran přijal pozvánku od televizních dramaturgů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.